1.	Edvard Beneš

1.1.	Od narození po studium

1.2.	Podíl na vzniku ČSR

1.3.	Ve funkci ministra zahraničních věcí až po prezidenta ČSR

1.4.	Odstoupení z funkce prezidenta, působení v zahraničí

1.5.	Benešovy dekrety

1.6.	Československo - sovětská smlouva z roku 1943

1.7.	Únorový převrat 1947 a odstup z funkce prezidenta

2.	Hana Benešová (1885 - 1974)

3.	Benešova vila v Sezimově Ústí

" Po dobu 2. světové války vydávala exilová vláda prezidentské dekrety tzv. „Benešovy dekrety“, které Beneš jako nejvyšší činitel podepisoval. Poválečné dekrety, kterými se upravovala konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů jsou dodnes kontroverzní. Beneš jednal i o budoucím osudu sudetských Němců v ČSR. Nejprve navrhuje menší úpravy hranic a částečný transport německého obyvatelstva. Ale Benešova vláda postupně prosazuje odsun naprosté většiny sudetských Němců, což i ostatní mocnosti stvrzují na Postupimské konferenci.
V prosinci 1943 (na základě „síly“ Sovětského svazu) uzavírá Beneš československo-sovětskou smlouvu, která potvrdila spolupráci ve válce proti Německu. Zároveň došlo k ustanovení o "nevměšování do vnitřních záležitostí druhého státu", která měla zabránit zasahování Sovětského svazu do vnitřních záležitostí Československa. V roce 1945 chtěl Edvard Beneš pokračovat v demokratickém politickém vývoji. Ale sovětské vojenské vítězství, ale i válečné strádání a brutalita nacistické okupace, vedly k výrazné radikalizaci obyvatelstva a k posílení pozic Komunistické strany Československa, která byla řízena Moskvou.
V únoru roku 1947 došlo k převratu a k moci se dostala komunistická strana. Beneš byl pod tlakem a svojí nerozhodností nedokázal prosadit demokracii. V této politické krizi ministři demokratických stran podali demise, které Beneš přijal. V květnu 1948, kdy měl podepsat novou komunistickou ústavu, se Beneš vzepřel K. Gottwaldovi a v červnu 1948 úřad prezidenta opustil. Jediní, kdo se za Beneše otevřeně postavili, byli studenti, kteří byli následně zbiti na Nerudově ulici.
Edvard Beneš zemřel 3. září 1948 ve své vile v Sezimově Ústí, kde byl střežen státní bezpečností.

Hana Benešová (1885 - 1974)
Manželka E. Beneše, vlastním jménem Anna Vlčková. Se svým manželem se seznámila prostřednictvím přátel v Paříži okolo roku 1905 a už o rok později se v Paříži zasnoubili. Anna si změnila jméno na Hanu, protože Anna Benešovi připomínala zklamanou lásku z mládí. Svatba proběhla v listopadu 1909 v Praze. Hana byla manželovi velkou oporou, starala se nejenom o domácnost, ale pomáhala mu i v práci."

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z následujících zdrojů:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Bene%C5%A1ov%C3%A1
http://www.novinky.cz/bydleni/166471-benesova-vila-v-sezimove-usti-ziskala-zpet-svou-puvodni-podobu.html.