1.	Množství závad a poruch Jaderné elektrárny Temelín (JETE), bagatelizace proběhlých nehod

2.	Nevyzkoušená a nebezpečná kombinace Sovětsko-„západní“ technologie

3.	Černobylská havárie se může opakovat

4.	Blízkost rakouských hranic

5.	Neekologický provoz jaderné elektrárny/škody na okolním životním prostředí

6.	Strach z ozáření

7.	Uložení jaderného odpadu

8.

Závěr

8.1.	Populismus rakouských politiků

8.2.	Slepá důvěra rakouských občanů

8.3.	Možnost finančního zisku

"Jaderná elektrárna Temelín (JETE), vyrábějící dnes kolem 15% elektrické energie, spotřebované v ČR, se stala v posledních letech mezinárodně nejvíce kontrolovanou elektrárnou na světě. Je to kvůli potenciálnímu nebezpečí, které prý hrozí při jejím provozu, a to i přesto, že stojí v zemi, jejíž obyvatelé jsou společně s Litevci největšími podporovateli jaderné energetiky v zemích EU. Pro její rozvoj je podle agentury STEM stabilně přes 60 % Čechů. Slávu Temelínu však nedarovali Češi, ale Rakušané, kteří jsou spolu s Kyprem na opačném pólu sedmadvaceti zemí. Podle průzkumu Eurobarometr (červen 2008) podporu vyjádřilo 64 % Čechů a pouze 14 % Rakušanů, v roce 2005 to bylo jen 8 % Rakušanů.

Situace se nejvíce vyostřila při příležitosti vstupu ČR do EU a příležitosti vstupu krajně pravicové FPÖ do Rakouské vlády, ta považovala za nutnost odstavit nevyhovující elektrárny v Bohunicích, Ignalině a Kozloduji, ale i v Dukovanech, Temelíně, Paksu, Mochovcích a Krsku a dokonce bezvýhradně požadovala, aby Rakousko v případě spuštění Temelína zablokovalo vstup Česka do EU. (Lugmayr M., 2003) Komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen sice označil v této době Temelín za „pravděpodobně nejbezpečnější elektrárnu v Evropě“ (Helmut Bőck, Dana Drábová, 2006), tím se však rakouští aktivisté nenechali odradit.

Ostatní parlamentní strany náš vstup s JETE nespojovaly, avšak 14. - 21. ledna 2000 se v Rakousku uskutečnilo tzv. podpisové referendum, ve kterém se celkem 915.220 rakouských občanů (15,53 % oprávněných voličů) vyslovilo pro podmínění vstupu Česka do EU odstavením Temelína. To bylo ze zákona dost na to, aby se tímto problémem musela do pěti měsíců zabývat vláda a důsledkem byla mnohokrát proklamovaná bilaterální dohoda, podepsána v Melku 12. 12. 2000. Po jejím podepsání se situace trochu uklidnila, ale protesty neustaly. Navíc rakouské sdružení Stop Temelin nyní získalo podporu v novém ministru zahraničí Michaelu Spindeleggerovi, který se vyjádřil, že nadále bude působit proti jaderné energetice a JETE. (Hospodářské noviny, 28. 11. 2008)

A jaké že byly a jsou (a zjevně i nadále budou) hlavní rakouské argumenty pro ukončení provozu nejvýkonnější elektrárny v ČR (v současné době 2000 MW) a jedné z nejnovějších jaderných elektráren na světě? Všechny byly použity z internetových stránek organizace Atomstopp, stránek antiatom.info, která všechna protijaderná hnutí sdružuje, stránek, na které tyto odkazovaly a některých českých stránek organizací, hájících domácí zájmy s jejich podporou, např. Jihočeské matky."