1.Úvod

2.	Pojem skupinová hloupost

3.	Kategorie prostředí podle K. Poppera a J. Ecclese

4.	Memy a jejich užití

5.	Docilita a omezená racionalita

6.

Schéma

7.	Skupinová hloupost a jazyk

8.	Skupinová hloupost a hierarchická sociální organizace

9.	Skupinová hloupost a hodnocení rizik

10.	Groupthink

11.	Sociální krize Afriky, ekonomicko-ekologické souvislosti Rwandy

12.	Příklad deprivantského zneužití docility altruistických členů společnosti

13.	Vývoj zástavby a automobilové dopravy

14.	Globální příklad skupinové hlouposti – poškozování biodiverzity

15.

Závěr

16.	Seznam použité literatury

"Memy a jejich užití
Součástí světa 3 jsou memy. Pojmenoval je anglický biolog Dawkins. Memy jsou informace, které se v sociálním prostředí chovají podobně jako geny (nebo viry) v prostředí biologickém. „Mem je negenetický replikátor, kterému se daří pouze v prostředí vytvořeném složitými mozky.“ Příkladem memu mohou být slova (verbální komunikace) – např.: stávající (rozšířeno televizní reklamou), vzorce chování (neverbální komunikace) – např.: zívání, způsoby, kterými se vyrábějí šaty, zbraně, atd. Mnohé z nich mají evoluční kořeny doprovázejí lidstvo celé dějiny a jsou transkulturální.
Předpokládá se, že mezi užíváním memů existuje strategický rozdíl / podobající se rozdílu projevu genů parazitů a neparazitů / vyjadřující tzv. deprivantství a lidství.
Deprivantské způsoby užití memů jeví prvky pozitivní zpětné vazby, svou inter-akcí v prostoru a čase tvoří další deprivanty. Deprivantské způsoby užití memů mohou být vysoce a dlouhodobě adaptivní, podobně jako jsou vysoce adaptivní geny parazitů. Pro užití memů ve jménu lidskosti platí totéž.
Oproti tomu nejvyšší úrovně lidství projevující se tvořivostí v oblasti citové a morální nemusí nutně poskytovat selektivní výhody a tudíž zvyšovat míru historicky bezprostřední adaptace. Oba druhy memů se vyvíjí a soutěží spolu v úspěšnosti. [2]
Způsoby jimiž deprivantské užití memů plodí deprivanty
1) úzkost a pocit viny jako nástroj docility na základě omezené racionality
docilita – míra s níž podléháme vlivu jiných lidí
omezená racionalita – vzhledem k složitosti vnitřního i společenského života nevyhnutelný, fundamentální znak jedinců. Je prakticky nemožné ověřit pravdivost většiny přejímaných informací.
2) hloupost – zejména skupinová "

Seminární práce z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě.