1.	Schodek státního rozpočtu 2009

2.	Plán na zmenšení schodku - únor 2010

3.	Generální stávka

4.	Půjčka Řecku od států eurozóny

5.	Příčiny zadlužení

6.	Možnosti řešení krize

7.	Návratnost peněz zemím eurozóny

8.	Optimální měnové zóny

"Jak vzniklo tak velké zadlužení Řecka? Především jde o jejich výdaje ve státním sektoru. Většina mladých Řeků si přeje být zaměstnáno v státním sektoru. V Řecku totiž platí, že pokud je někdo přijat do státní správy, tak má téměř garantovanou celoživotní práci, plat a v důchodu ještě rentu (která přechází po smrti rentiéra na jeho manželku či neprovdané dcery). Platy jsou navíc ve veřejném sektoru zhruba 2,5 krát vyšší než v soukromém. Bývalý řecký politik Stefanos Manos uvedl, že například učitelů má Řecko o 80 000 víc než by mělo mít, dále v parlamentu se za posledních 5 let počet zaměstnanců zdvojnásobnil a to někteří z nich berou i 16 platů ročně a jako poslední příklad uvedl státní firmu Olympic Airways, kde pracovalo také přibližně dvojnásobně více lidí než bylo potřeba. Stát to sice nakonec vyřešil redukcí zaměstnanců, kteří ale do teď pobírají platy v hodnotě 14 000 eur měsíčně. Co se týče odstupného tak v řeckém soukromém sektoru je nastaveno odstupné pro dlouhodobé pracovníky nejméně 24 měsíčních platů, ale často se stává, že dostávají až odstupné v hodnotě 100 měsíčních platů, toto upravuje v Řecku zákon.
Řešení této krize jednoznačně vyplývá z předchozího odstavce. Bylo by potřeba zúžit státní sektor. Ale již teď se ozývají hlasy, že i drastické zmenšení výdajů Řecku nepomůže, protože už se dostalo za bod, kdy se ještě mohlo zachránit a teď mu nejspíše hrozí státní bankrot. Řecko se totiž dostalo do bludného kruhu. Když totiž začne šetřit tak, jak by bylo potřeba, tak se jeho ekonomika nemá šanci rychle rozběhnout, ale díky euru nepřipadá ani v úvahu devalvace měny, která pomáhá zvýšit zemi konkurenceschopnost. V této situaci nastává tedy vnitřní devalvace což znamená především snižování platů. Ale víme, že když se snižují platy, tak také lidé méně utrácí a celkově se ekonomika země žene do útlumu. Do útlumu jdou i firmy, které nemají tolik zakázek a také již tolik neinvestují. To vše má za následek pokles hospodářství země. Pode Gisely Stuartové jsou pouze dvě řešení na tuto krizi. Buď neustálé příspěvky zemí s platebními přebytky a nebo masivní devalvace eura. Obě tyto řešení ale nejsou snadná a téměř možná, ať nakonec bude dáno jakékoliv řešení, tak to s největší pravděpodobností oslabí celou eurozónu. Problém také nastává v oblasti bankovnictví, kdy si lidé budou vybírat hromadně své peníze („run na banky“) a banky nebudou mít co půjčovat a půjdou do krachu."

Práce je kompilační bez uvedení přesných citací.