1.	Léky na lékařský předpis

1.1	Rozdělení lékařů – dated, duped, dishonest a disabled

1.2	Příklad lékaře z kategorie „dated“

1.3	Příklad lékaře z kategorie „dishonest“

2.	Znaky nadužívání léků

3.	Léky bez předpisu

3.1	Konkrétní příklady uživatelů

"Dnešní doba, tak moderní a plná technického a vědeckého pokroku, přináší kromě celé řady neoddiskutovaných kladů, také celou řadu záporů. Jsou často a s oblibou přetřásány v médiích. Jsou doslova fenoménem doby, toužící po zdravém životním stylu, avšak přesto si odmítajícím připustit okleštění svého pohodlí.

Jedním ze záporů, o kterých jsem hovořil výše, je zneužívání a nadužívání legálně získaných léků, stejně jako těch získaných nezákonně. Pokud hovoříme o legálně získaných lécích, je třeba rozdělit způsob jejich cesty k uživateli na dvě základní cesty nebo způsoby. Ten první je přes lékaře, ten druhý potom cestou volného nákupu v lékárnách. Nejprve chci zmínit tu první, tedy skrze lékaře.

Žijeme v kultuře "léku na každou nemoc", takže nemocní i lékaři předpokládají, že každé vyšetření musí být zakončeno vystavením receptu. Lékaři někdy svádějí vnitřní boj mezi snahou o poskytnutí úlevy od nepříjemných obtíží a potřebou stanovit jisté hranice. V dostupné literatuře jsou uváděny faktory ovlivňované lékařem a spojené se zneužíváním předepisovaných léčiv pod pojem "čtyři D".
Označení dated (zaostalí) si podle nich zaslouží lékaři, kteří nedrží krok s novými medicínskými poznatky a předepisují starší léky s větším rizikem zneužívání bez ohledu na pravidla bezpečné preskripce.
Duped (podvádění) jsou takoví, kteří se nechají svými pacienty ošálit.
Jako dishonest (nečestní) se označují lékaři - není jich mnoho - zpronevěřující sledované látky kvůli vlastnímu materiálnímu zisku.
Za disabled (postižené) jsou považováni ti, kteří sledované látky získané díky vlastním receptům zneužívají sami nebo kteří je předepisují členům své rodiny s podobnými problémy. Mezi další rizikové postoje lékařů patří názor, že veškeré obtíže nemocných lze nejlépe řešit vystavením receptu ("medikační mánie"), snaha zabývat se všemi problémy pacientů ("přebujelé pravomoci", mesiášský komplex) a neschopnost jim cokoli odmítnout ("konfrontační fobie"). Jejich důsledkem bývá zvýšený sklon k předepisování léčiv, častější preskripce z neurčitých důvodů a neschopnost vymanit se z předepisování sledovaných látek, které již jednou bylo zahájeno.

Jako laik samozřejmě nemohu soudit pohnutky a odborná rozhodnutí lékařů, ale ze zkušenosti své i svých blízkých vím, že mnohé výše popsané skutečnosti se skutečně odehrávají. Jako příklad zde mohu uvést dva lékaře. Jeden z nich by byl zařaditelný do kategorie „ dated “ a ten druhý do kategorie „ dishonest “."

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Institut mezioborových studií Brno, předmět Základy farmakologie a toxikologie