1.

Sůl

1.1	Tržní druhy soli

1.1.1

Jemná kuchyňská

1.1.2

Solivarská či jedlá sůl

1.1.3

Hrubá kuchyňská sůl

1.1.4

Fleur de sel de guérande

1.1.5

Sel martin de noirmoutier

1.1.6

Středně hrubá mořská sůl

1.1.7

Krystalická mořská sůl

1.1.8

Hrubá mořská sůl

1.1.9

Jemná mořská sůl

1.1.10

Černá kamenná sůl

1.1.11

Bylinková sůl

1.2	Výroba (získávání) soli

2.

Ocet

2.1	Tržní druhy octa

2.1.1

Červený vinný ocet

2.1.2

Bílý vinný ocet

2.1.3

Aceto balsamico di modena

2.1.4

Jablečný ocet

2.1.5

Stolní ocet

2.1.6

Sladový ocet

2.1.7

Aceto di vino

2.1.8

Malinový ocet

2.1.9

Ocet sherry

2.1.10

Čistý rýžový ocet

2.1.11

Ocet z cukrové třtiny

2.2	Výroba octa

3.

Hořčice

3.1	Tržní druhy hořčice

3.1.1

Bavorská hořčice k bílé klobáse

3.1.2

Starobavorská sladká hořčice

3.1.3

Moutarde au poivre vert

3.1.4

Středně ostrá hořčice

3.1.5

Bylinková hořčice

3.1.6

Estragonová hořčice

3.1.7

Moutarde brune

3.1.8

Dijonská hořčice

3.1.9

Moutarde de faux

3.2	Výroba hořčice

"Sůl:
Bez soli to prostě nejde, aneb jak dospěl i známý pohádkový král, že je „sůl nad zlato“. Sůl je na celém světě jedno z nejdůležitějších „koření“, dochucovadel. Zvýrazňuje totiž vlastní chuť pokrmů a díky ní se mohou rozvinout jednotlivé vůně.
Všechny druhy soli by se měly uchovávat v suchu, protože sůl obsahuje chlorid horečnatý, který váže vodu. Avšak i na zvlhlou sůl existuje řešení. Do slánky vložte několik zrnek rýže.
Sůl je odjakživa symbolem bohatství a moci. Ve starém Babylonu byla považována za „božský pokrm“. V českých zemích byl soli nedostatek, proto se musela dovážet po tzv. solných stezkách z Rakouska a z Německa.
Z chemického hlediska je sůl z větší části chlorid sodný. Označuje se jako NaCl. Sůl se rozlišuje jako sůl kamenná, solivarská a mořská. Tyto soli obsahují i další minerální látky. Ze zdravotních důvodů se sůl částečně obohacuje také fluoridem a jodem.
U kamenné soli, která má jako nerafinovaná šedou barvu a díky dalšímu zpracování zbělá, se jedná o vytěžené pozůstatky bývalých moří vzniklé vypařováním.
Solivarská sůl vzniká odpařováním ze solanky (vody protlačené solnými ložisky) v uzavřených odpařovacích zařízeních.

Tržní druhy soli:
Jemná kuchyňská, solivarská či jedlá sůl – se získává odparem z kamenné soli rozpuštěné ve vodě. Patří mezi nejčastěji používané druhy.
Hrubá kuchyňská sůl – zvaná též jako preclíková, se používá do mlýnků na sůl, jakož i na posypání pečiva či ochucování olivových olejů. Je druhou nejpoužívanější solí u nás.
Fleur de sel de guérande – je chuťově jednou z nejlepších solí. Většinou se podává v otevřených mističkách.
Sel martin de noirmoutier – pochází z oblasti Vendée a je velmi cenná. Jedná se o vlhkou mořskou sůl, která se nesype do slánek.
Středně hrubá mořská sůl – se získává odpařováním z mořských polí. Tento druh soli bývá obohacen vápníkem.
Krystalická mořská sůl – je zářivě bílá a často se plní do průhledných mlýnků na sůl.
Hrubá mořská sůl – bývá často hnědošedavá a pochází z půdy solných nádrží.
Jemná mořská sůl – se získává z Atlantického oceánu. Obsahuje kromě NaCl (76%) i jiné minerální látky, především hořčík.
Černá kamenná sůl – pochází z Indie, nazývá se též „kala namak“ a je zvláštní svou chutí.
Bylinková sůl – obsahuje sušené bylinky jako majoránka, rozmarýn či celer. Díky těmto bylinkám má sůl nezaměnitelné aroma."