1.	Trojský zámek

2.	Botanická zahrada

3.	Zoologická zahrada

3.1	Napojení Tróji na Stromovku

3.1.1

MHD

3.1.2

Lodí

3.1.3

Pěšky

3.1.4

Vlakem

3.2	SWOT Analýza

4.	Výstaviště

4.1	Křižíkova fontána

4.2	Restaurace Bohemia

4.3	Staročeská rychta

4.4	Matějská pouť

4.5	Lapidárium

4.6	Maroldovo panorama

4.7	Letní kino

4.8	Průmyslový palác

4.9

Pyramida

4.10

Spirála

5.	Ekotechnické muzeum

6.	Veletržní palác Národní galerie v Praze

6.1	Stálá expozice umění 19. A 20. Století

6.2	Rozšíření služeb pro návštěvníky Národní galerie

7.	Lapidárium Národního muzea

“Křižíkova fontána
Křižíkova fontána, nesoucí jméno svého tvůrce - českého elektrotechnika, podnikatele a vynálezce Ing. Františka Křižíka, je dílem, které si již na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891 získalo uznání jako unikát. Efekt její produkce dnes zajišťují vodní okruhy, jež jsou ovládány padesáti čerpadly ukončenými třemi tisíci trysek. Bohatá škála barevných odstínů je docílena 1248 podvodními reflektory a ozvučení elektroakustickými zářiči.
K jubilejní výstavě po stu letech v roce 1991 byla fontána rekonstruována a zmodernizována, takže její dnešní programy jsou řízeny počítačem. Jsou koncipovány nejen z děl české a světové hudební klasiky (Smetana, Dvořák, Fibich aj.), ale také z děl autorů populárních žánrů (Presley, Ježek, Gerschwin). Návštěvníci fontány mají možnost zhlédnout i výpravná divadelní představení (Dvořákova Rusalka, Čajkovského Labutí jezero a výběr písní z amerického muzikálu Vlasy).
Kouzlo fontány vytváří podmanivou náladu u diváka zvláště po setmění, kdy vyniknou barevné efekty vodní tříště. Celý tento areál je architektonicky dotvořen 4 pavilony, čímž vznikl amfiteátr pro více než 6000 diváků. Další návštěvníci mají možnost sledovat program fontány z ochozů na střechách pavilonů, které jsou též označeny jako pavilony Křižíkovy. Provozovatelem Křižíkovy fontány je agentura Orfeus pod vedením Mgr. Miloslava Janíčka. Přispívá svou aktivitou k tomu, že se Výstaviště Praha stává mj. i místem tvůrčích kulturních hodnot vedle činnosti výstavní a veletržní.
Segmentace:
Křižíkovu fontánu navštěvují především turisté – tuzemci i cizinci – a kulturně založení občané, které přiláká některý z hudebních programů. Z hlediska věku jsou zastoupeny všechny věkové skupiny přibližně rovnoměrně.

Příležitosti:
Pokud chceme přilákat návštěvníky Křižíkovy fontány do Královské obory, je třeba jim za prvé podat informaci o této možnosti, informovat je o možnostech odpočinku a případně občerstvení, nabídnout jim přehlednou mapku a vyznačit trasy, které jsou vhodné například pro důchodce, pro fyzicky zdatnější osoby, rodiny s dětmi apod. Na mapce by neměly chybět možné cíle procházky Královskou oborou – ZOO, Botanická zahrada Praha, Trojský zámek.

Restaurace Bohemia
Restaurace Bohemia se nachází v jednom z nejstarších objektů areálu Výstaviště Praha. Spolu s dominantní stavbou secesního Průmyslového paláce arch. B. Münzbergera, s novobarokním Lapidáriem Národního muzea arch. A. Wiehla, přebudovaným do stávající podoby r. 1908, s rovněž Wiehlovou novorenesanční budovou tzv. Moderní galerie (dnes užívanou Akademií výtvarných umění), se vstupními objekty při hlavní bráně do areálu a několika dalšími stavbami vznikla v roce 1891 pro potřeby konání Všeobecné zemské jubilejní výstavy.
Objekt Restaurace Bohemia vytvořil arch. Bulder pro Měšťanský pivovar v Plzni v historizujícím stylu a v západním směru od Průmyslového paláce tak uzavřel urbanistický celek monumentálního nástupního prostoru výstavního areálu. Již od svého vzniku byla stavba určena k restauračním účelům a pod názvem Petzoldova plzeňská restaurace patřila k největším zařízením tohoto druhu na Výstavišti."

Obsahuje schémata a fotografie. Čistého textu v práci je cca 14 stran.