1.

Cíle

2.	Orgány Rady Evropy

3.	Ústavní soud

4.	Evropský soud

5.	Soud pro lidská práva

6.	Velký a malý senát

7.	Komunitární právo

8.

Orgány

8.1	Soudní dvůr

8.2	Parlamentní shromáždění

8.3

Rada

8.4

Komise

8.5	Dvůr auditorů

8.6	Hospodářský a sociální výbor

8.7	Výbor regionů

8.8	Generální advokát

9.	Judikáty - příklady

“Ústavní soud – jeho rozhodnutí nelze nikdy pominout
Je to pojistka pro demokracii (chrání ústavu – je proti totalitarismu).
Evropskou pojistkou je Evropský soud – Strasbourg ( tzv. Komise zaniká).
Informace: Dr. Johábl - celk. 18. 000 stížností, asi polovina je z Turecka, Itálie a Polska – tj. penále – hlavně za dlouhé projednávání kaus.
Stálý soud pro lidská práva zasedá nyní permanentně ( „doteď„ sami vyřizovali kausy i 4 roky).
Jak vypadá soud a soudní řízení :
Počet soudců – jednoho zástupce má každý stát, který alespoň přistoupil ke Smlouvě (tedy i nečlen EU!).
Naším zástupcem je disident: JUDr. Karel Jungwirt (z jiných bývalých total. režimů jsou ovšem někteří zástupci i původními podporovateli komunistických režimů !!!). Nynější počet je 41 soudců. Voleni jsou parlamentem na 6 let a nesmějí být starší 70 let. Každý soudce má svého asistenta.
Tento soud řeší interpretaci a aplikaci Úmluvy o lids. právech. V této problematice existují i vzájemné stížnosti
mezi státy.
VELKÝ SENÁT má 17 soudců. Nejdříve proběhne registrace a pak jmenování SOUDCE ZPRAVODAJE.
Má 4 SEKCE, polovina je vždy tvořena ze starých a polovina z nových demokracií, je stanoven i poměr mezi ženami a muži. Soud se vždy nejdříve pokouší o SMÍR, pak se stížnost předá 3 členému VÝBORU SENÁTU,
nebo jde před VELKÝ SENÁT. Tento postup je vlastně síto, které např. určí, že stížnost je nepřípustná:
a) neprošla všemi možnostmi (stupni jurisdikce) uvnitř státu z kterého přišla
b) nebyla podána do 6. měsíců od události
c) jde o anonym (ty se zásadně nepřijímají)
d) jde o zneužití podpisového práva – kverulanti
e) je bezpředmětná.
K Senátu se dává stížnost již s posudkem soudce zpravodaje.
Ve Velk. Senátu musí být vždy zástupce napadeného státu. Soud vydává odůvodněné rozhodnutí – odsouzení je vždy ostudou státu, průběh soudu se naprosto podobá jakémukoliv jinému soudnímu řízení.
Rozhodnutí nabývá pravomocnosti:
a) pokud strany prohlásí, že nežádají přezkoumání
b) 3. měsíce ode dne vyhlášení
c) po rozhodnutí VS, že se přezkoumání nepřipouští.

Sedmičlenný senát – zde probíhá : Vzdání se Rozhodnutí .
Případy:
a) závažná otázka výkladu „Úmluvy“
b) při projednávání před Velkým senátem by mohlo dojít ke kolizi mezi senáty

VS řeší:
a) mezinárodní spory
b) případy vzdání se rozhodnutí ( podnět musí být dán některou ze stran sporu + nesmí být přítomni ti, kteří rozhodovali dříve – vyjma : předsedy a národního soudce)
c) případy v přezkumném řízení
d) posudky týkající se výkladu Úmluvy.
KDY? – vyjímečné – jde o další pojistku. Tedy tehdy, když jde o závažnou věc:
a) o čem se ještě nerozhodovalo
b) má-li jít o nový způsob = „prolamování“ ve vývoji
c) měly-li by nastat zásadní změny uvnitř dotčeného státu."