1.	Otokar Březina

2.

Vydání

3.	Zařazení díla do literárního kontextu

4.	Žánrová charakteristika

5.

Kompozice

6.	Obsah sbírky

6.1	Stavitelé chrámu

6.2	Nad všemi ohni a vodami

6.3	Svět rozkládá se...

6.4

Tělo

6.5	Zas ve vidění prorockém

7.

Témata

8.	Hlavní postavy

9.	Umělecké prostředky

10.	Autorův záměr

11.	Komentované ukázky básní

12.

Vliv díla

"Vydání: Kniha byla poprvé vydána v roce 1899.
Já jsem četla vydání z roku 2008, které vydalo nakladatelství Tribun EU, 1. vydání, 59 stran, ilustrovala Klára Mikulcová.
Zařazení díla do literárního kontextu: Jedná se o dílo hlavního představitele českého básnického symbolismu v české literatuře, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Zahajuje druhou polovinu Březinovy tvorby a je označováno jako dílo plné nejistot a tragických otázek.
Žánrová charakteristika: Stavitelé chrámu je básnická sbírka, ve které převládá reflexivní poezie, ale i lyrické básně a monumentální epika.
Kompozice: Básnická sbírka, která obsahuje devatenáct básní.

Obsah sbírky: Básně v této sbírce se potýkají s nepopíratelným vědomím smrti, kterou doprovází nespravedlivost, násilí a jiné strasti, které jsou v životě nevyhnutelné. Toto vědomí vede k mnoha otázkám, které jsou vyřčeny v jednotlivých básních.
Důležitá je postava svatého, který je pro březinovskou poezii typický a který společně s ostatními pokračuje v dávné duchovní tradici (symboly chrámů a knih). Naopak lidé, kterým osud nepřál a jsou sociálně utlačovaní (chudáci), se musí obrátit na snění a doufat v lepší zítřky. Očekávají nové a lepší reformy sociálního a náboženského života, které jsou ale mnohdy doprovázeny zkázou. Z nekonečného množství lidských vyděděnců, kteří nechápou smysl své existence, se vydělují "stavitelé chrámů", což jsou básníci, umělci, myslitelé a duchovní vůdcové lidstva.
Básník si klade základní otázky po smyslu lidského života a smrti, bere na sebe celou tíhu lidského utrpení. V temném závěru knihy se přesto vynořuje jakýsi optimističtější odkaz.
Stavitelé Chrámu:
Báseň, ve které je viditelné rozdělení mezi lidskými vyděděnci, kteří se snaží přežít čekání na jistou smrt, která je nevyhnutelná a „staviteli chrámu“, což jsou básníci, umělci, myslitelé a duchovní vůdcové světa, kteří kráčí mezi stíny živoucích mrtvol chudáků. Tito stavitelé chrámu si byli vědomi toho, co je čeká, a proto si svůj čas krátili prací.
Nad všemi ohni a vodami:
Báseň, ve které autor lyrickými prvky popisuje pocity lidí, kteří doufají v to, že je smrt nepotká. Mezitím se ale už pro ně staví chrámy, kam se po smrti odeberou. V době smrti už ale lidé vnímají jen líbezný zvuk linoucí se právě z onoho chrámu."

Práce určena studentům gymnázií.