1.	Rodina Mika Oldfielda

2.

Dětství

3.	První úspěchy

4.	Charakteristika hudby 70. léta

5.	Charakteristika hudby 80. léta

6.	Současnost

7.	Zajímavosti

„Michael Gordon Oldfield se narodil 15. května 1953 v Reading, hrabství Berkshire v Anglii. Mikeův otec, Raymond Oldfield byl lékařem a vlastnil kytaru. Mike vzpomíná, že jeho otec „hrával“ na kytaru každý Štědrý večer, jedinou píseň co znal- Danny Boy. Svůj raný zájem o hudbu přisuzuje mimo jiné také Bertu Weedonovi, virtuóznímu kytaristovi, kterého ve svých sedmi letech viděl v televizi. Tehdy si vynutil svou první kytaru. Oldfieldovi se ukázali být rodinou hudebníků, bratr Terry se stal skladatelem filmové a televizní hudby, sestra Sally profesionální zpěvačkou. Oba občas vystupovali v budoucích koncertech Mikea.
Ten zatím pilně cvičil, v deseti už komponoval instrumentální kusy na basové kytaře. Kytara pro něj znamená mnoho a navždy se stala jeho hlavním nástrojem. V jeho čtrnácti letech se rodina přestěhovala do Essexu. Opustil školu a se svou sestrou vydal Sallyangie-lidové hlasové a kytarové duo. Po národním turné, jehož výsledkem byl krach skoro ihned vytvořil čtyřčlennou skupinu Barefeet. Neúspěch zapříčinil brzký rozpad. Mike se pak přidal k rockové skupině Kevin Ayers and the Whole world jako basista a kytarista. Seznámil se tu s Davidem Bedfordem, klávesistou, jenž povzbuzoval Mikea při jeho další tvorbě, stal se jeho blízkým přítelem a společníkem na koncertech, které později organizovali. Oldfield pracoval na albu Shooting at the Moon. Během spolupráce s touto skupinou často navštěvoval Londýn, studio v Abbey road, kde postupně objevoval všechny možné nástroje. Brzy zjistil, že je schopen na mnoho z nich hrát a využít možností studia.
Rok po rozpadu The Whole world, a celkově tedy neúspěšných začátků s pomocí Bedforda a dalších hudebníků nahrál doma na vypůjčeném magnetofonu téměř padesáti- minutovou skladbu „Tubular Bells.“ Postupně ji nabízel pěti firmám, uspěl až u nové společnosti Virgin, kde mohl ve studiu znovu nahrát všechny nástroje a vytvořit tak melodickou instrumentální koláž. Toto album kritici přijali klidně a následně se prodávalo v neuvěřitelném množství, což překvapilo všechny odborníky v rockovém byznysu. Album „Tubular Bells“ vstoupilo do britského hudebního žebříčku 14. 7. 1973 na 23. místě a brzy se stalo na dlouhou dobu číslem jedna. Celkem se „Tubular Bells“ udrželo v britské hitparádě alb 264 týdnů, do té doby, než ho vystřídalo další album Hergest Ridge. Čtyřminutová část byla použita k filmu The Exorcist (vymítač ďábla) Přecenění tohoto alba je dílem publicistů, společnosti Virgin a především samotného Oldfielda. Tubular Bells je bod, od kterého se odvíjí další jeho tvorba. Rok 1975, v lednu, natočil společně s Královskou filharmonií album The orchestral Tubular Bells upravené pro symfonický orchestr.“