1.	Struktura hygienické služby

1.1.

Model

1.2.	Povinnosti a pravomoci

2.	Onemocnění vznikající v souvislosti s pracovní činností

2.1.	Specifická a nespecifická onemocnění

2.2.	Nemoc z povolání

2.3.	Zásady správného posuzování a uznávání nemoci z povolání

3.	Prevence v pracovním lékařství

3.1.	Zásady ochrany zdraví při práci

3.2.	Zdravotní prevence – periodické preventivní prohlídky

3.3.	Technická prevence

3.4.	Organizační opatření

3.5.	Kolektivní, individuální opatření

3.6.	Povinnosti zaměstnavatele v oblasti ochrany veřejného zdraví

4.	Dozor a dohled v pracovním lékařství

4.1.	Dozor a dohled nad pracovním prostředím

4.2.	Dozor a dohled nad zdravotním stavem

5.	Preventivní hygienický dozor

5.1.

Zahrnuje

6.	Běžný hygienický dozor

7.	Posuzovaní rizikovosti pracovního prostředí

7.1.	Podklady k hodnocení rizika a kategorizaci a legislativní podklady

7.2.	Role zdravotních ústavů a SZÚ (státní zdravotní ústav)

8.	Osvětlení pracovišť

8.1.

Světlo

8.2.	Světelné zdroje

8.3.	Druhy světelných zdrojů

8.4.	Osvětlování na pracovišti

8.5.	Požadavky na umělé osvětlení pracovišť

8.6.	Sdružené osvětlení

8.7.	Viditelnost předmětu

8.8.	Zraková práce v nevhodných světelných podmínkách

8.9.

Oslnění

8.10.

Zraková únava

8.11.

Hodnocení zrakové zátěže dle následujících kritérií

9.	Vytápění a větrání

9.1.

Vytápění

9.2.

Větrání

10.	Druhy prachů, měření, posuzování rizika

10.1.

Zdroje a základní charakteristiky prachu

10.2.

Účinky prachu na lidský organismus

10.3.

Expozice prašným částicím a její zdravotní účinky

10.4.

Stanovení prašnosti v pracovním prostředí

10.5.

Základní definice a termíny pro hodnocení prachu

10.6.

Pracovní ovzduší a příslušná legislativa

10.7.

Vdechovatelná, thorakální a respirabilní konvence

11.	Hygienická problematika prachů s fibrogenním účinkem

12.	Biologické účinky prachu s fibrogenním účinkem

12.1.

Fibrogenní účinky

12.2.

Silikóza

12.3.

Uhlokopská pneumokonióza (dále PNC)

12.4.

Asbestóza

12.5.

Pleurální hyalinóza

12.6.

Svářečská plíce

13.	Azbest a jeho hygienická problematika

13.1.

Co je azbest?

13.2.

Jaké jsou fyzikálně - chemické vlastnosti azbestu?

13.3.

Kde se lze s azbestem setkat?

13.4.

Jakým způsobem působí azbest na lidský organizmus?

13.5.

Které nemoci způsobuje expozice azbestovému prachu?

13.6.

Jaké jsou možnosti prevence poškození zdraví z azbestu?

14.	Biologické účinky prachu s dráždivým účinkem

14.1.

Prach

14.2.

Prach s dráždivým účinkem

14.3.

Biologický účinek prachů

14.4.

Hypersensitivní pneumonitidy- patofyziologický základ

14.5.

Hypersensitivní pneumonitidy- klinický obraz

14.6.

Etiologické faktory hypersenzitivní pneumonitidy

15.	Hluk, druhy, měření, posuzování

15.1.

Hluk

15.2.

Druhy hluku

15.3.

Metody stanovení a limity hluku

15.4.

Měřící metody a technika

15.5.

Měření a hodnocení

15.6.

V pracovním prostředí

16.	Biologické účinky hluku

16.1.

Vliv hluku na sluchový orgán

16.2.

Základní typy poruch

16.3.

Účinek hluku na sluch – rozdělení závažnosti nálezu

16.4.

Prevence poškození

16.5.

Doporučený standard pro riziko hluku

16.6.

Nemoc z povolání – porucha sluchu způsobená hlukem

16.7.

Kritéria pro přiznání ohrožení nemocí z povolání a nemoci z povolání

17.	Hygienická problematika vibrací

17.1.

Podle způsobu přenosu dělíme vibrace

18.	Biologické účinky vibrací

18.1.

Zdravotní účinky

18.2.

Ochrana před působením vibrací

18.3.

Technická prevence

18.4.

Organizační opatření

18.5.

Náhradní opatření

18.6.

Zdravotní prevence

18.7.

Nemoci z povolání

18.8.

Diferenciální diagnostika

18.9.

Posouzení profesionality

19.	Hygienická problematika pracovišť s lasery

19.1.

Co to je laser

19.2.

Důležité fyzikální charakteristiky

19.3.

Technická dokumentace laserů

19.4.

Základní fyzikální vlastnosti

19.5.

Uplatnění laserů

19.6.

Biologické účinky

19.7.

Zařazení laserů do tříd

19.8.

Kategorizace laserů

19.9.

Prevence

20.	Elektromagnetické záření a pole

20.1.

Druhy elektromagnetického záření, řazeno sestupně dle vlnové délky

20.2.

Optické záření

20.3.

Biologické účinky

20.4.

Ultrafialové záření

20.5.

Infračervené záření

20.6.

Lasery

20.7.

Zdroje

20.8.

Měření

20.9.

Hodnocení

20.10.

Profesionální poškození zdraví neionizujícím zářením (NzP)

20.11.

Ochrana zdraví před nepříznivými účinky

20.12.

Doporučený standard preventivní prohlídky pro praxi

21.	Dlouhodobá, nadměrná a jednostranná zátěž

21.1.

Definice

21.2.

Jako nemoc z povolání

21.3.

Hodnocení

21.4.

Nemoci z povolání

21.5.

Nejdůležitější zásady ochrany zdraví při fyzické pracovní zátěži

22.	Hodnocení mikroklimatických podmínek

22.1.

Charakteristika a působení mikroklimatu na člověka

22.2.

Teplota vzduchu

22.3.

Vlhkost vzduchu vnitřního prostředí

22.4.

Rychlost proudění vzduchu

22.5.

Expozice mikroklimatu – měření

22.6.

Hodnocení pracovně tepelné zátěže

22.6.1.

Hodnocení fyziologické

22.6.2.

Hodnocení predikční

23.	Reakce organismu na práci v horku a chladu

23.1.

Teplota těla

23.2.

Měření teploty tělesného jádra

23.3.

Produkce tepla

23.4.

Termoregulace

23.5.

Proces termoregulace vyjadřuje rovnice tepelné bilance

23.6.

Suchá výměna tepla

23.7.

Mokrá výměna tepla

23.8.

Reakce organismu na práci v horku

23.9.

Adaptace na práci v horku

23.10.

Poškození organismu z práce v horku

23.11.

Poškození organismu z chladu

23.12.

Ochrana zdraví před nepříznivým mikroklimatem

24.	Působení biologických činitelů na člověka

24.1.

Ochrana zdraví před biologickými činiteli

24.2.

Požadavky na pracoviště

24.3.

Charakteristika a klasifikace biologických činitelů

24.4.

Právní rámec problematiky biologických činitelů

24.5.

Klasifikace biologických činitelů

24.6.

Zásady hodnocení zdravotního rizika při práci s biologickými činiteli

24.7.

Nejčastější práce spojené s expozicí biologickým činitelům

24.8.

Vědomé a nevědomé zacházení s biologickými činiteli

24.9.

Kategorizace prací

24.10.

Základní požadavky na ochranu zdraví při práci s biologickými činiteli

24.11.

Hlášení

24.12.

Profesionální onemocnění způsobená biologickými činiteli

24.13.

Svrab

24.14.

Závěr

25.	Chemické rizikové faktory, podstata účinku na živé organismy

25.1.

Charakteristika

25.2.

Působení chemických látek na člověka

25.3.

Expoziční vstup

25.4.

Účinky chemických látek

25.5.

Expozice chemickým látkám (měření a hodnocení)

25.6.

Hodnocení expozice, strategie měření škodlivin v ovzduší pracovišť

25.7.

Požadavky na měřící postupy

25.8.

Kriteria kategorizace prací pro chemické látky

25.9.

Kategorie druhá

25.10.

Kategorie třetí

25.11.

Kategorie čtvrtá

25.12.

Obecný postup pro hodnocení zdravotní způsobilosti k práci

25.13.

Obecné kontraindikace pro práci s chemickými látkami

25.14.

Obecná náplň preventivních prohlídek pro práci s chemickými látkami

25.15.

Biologické monitorování expozice chemickým látkám a jejich účinku

25.16.

Stanovení škodliviny nebo jejího metabolitu v moči pomocí vzorků

26.	Význam ergonomie pro řešení pracovního místa

26.1.

Pracovní místo a pracovní poloha

26.2.

Práce vsedě

26.3.

Požadavky na pracovní místo

26.4.

Hodnocení zdravotního rizika, požadavky na způsob organizace práce

26.5.

Hodnocení pracovních poloh

26.5.1.

Trup

26.5.2.

Hlava-krk

26.5.3.

Horní končetiny

26.5.4.

Dolní končetiny

26.5.5.

Ostatní části těla

26.5.6.

Kategorizace prací

27.	Psychická a senzorická zátěž související s prací

27.1.

Psychická zátěž

27.2.

Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž

27.3.

Kategorizace podle vyhlášky č. 89/2000Sb.

28.	Základní principy závodní preventivní péče, její preventivní význam

28.1.

Co to je závodní preventivní péče

28.2.

Kdy a proč vznikla potřeba ZPP (zdravotní preventivní péče)

28.3.

Úmluva 161/85

28.4.

Rozdělení odpovědnosti za péči o bezpečnost a zdraví pracovníků

29.	Úkoly ZPP ve smyslu úmluvy ILO

29.1.

Podmínky pro činnost ZLP

29.2.

Preventivní prohlídky – specifikace cílových skupin směrnice 17/70

29.3.

Úkoly ZLP (podle ILO 161)

29.4.

Legislativa

"Povinnosti a pravomoci KHS:
Dle § 82 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů KHS náleží:
- vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy s ochraně veřejného zdraví vč. státního zdravotního dozoru
- vykonávat SZD
- rozhodovat na návrh ZL ve věcech kategorizace prací
- stanovit rizikové práce
- stanovit zaměstnavateli pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců rizikovým faktorům pracovních podmínek
o minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek
o minimální náplň a termíny periodických lék. prev. proh. a minimální náplň vstupních a výstupních lék, prev. proh., pokud je nestanoví zvláštní právní předpis
o lék. prev. proh. po skončení rizikové práce, jde. li o takové vlivy prac. podmínek, kt se mohou nepříznivě projevit i po delší době, následné lék, prev. proh. pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem
- stanovit ZL způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu ZCů vykonávajících rizikové práce faktory prac. podmínek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis
- provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování pro účely posuzování NzP
- zřizovat v případech stanovených tímto zákonem komise
- plnit úkoly dotčeného správního úřadu podle § 77
- uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska ochrany veřejného zdraví vč. hodnocení a řízení zdrav. rizik
- projednávat přestupky na úseku OVZ podle zvláštního právního předpisu
- nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat ji; určovat, s výjimkou § 68 odst. 2, zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, a plnit s tím související úkoly,
- nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných26a) a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud není příslušné Ministerstvo zdravotnictví, a rozhodovat o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu. Mimořádné očkování podle § 69 odst. 1 písm. g) stanoví jen s předchozím povolením Ministerstva zdravotnictví,
- stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách; stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, osob uvedených v § 43 a jejich spolupracujících rodinných příslušníků v riziku takového faktoru; zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak,
- vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním předpisem47) a nad plněním povinností zaměstnavatele poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním právním předpisem,
- na návrh zaměstnavatele přezkoumávat opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči vydané podle § 39; při přezkoumání opatření zařízení vykonávajícího závodní preventivní péči se nepostupuje podle zvláštního právního předpisu38) ani podle správního řádu,
- nařídit osobě provozující stravovací službu odběr a uchovávání vzorků podávaných pokrmů, je-li to potřebné pro zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů nebo z důvodů podezření na vznik infekčního onemocnění z pokrmů, a určit rozsah a dobu plnění této povinnosti; postup při odběru a uchovávání vzorků pokrmů upraví prováděcí právní předpis,
- provádět epidemiologické šetření podle § 62a,
- usměrňovat činnost osob poskytujících péči (§ 15 odst. 1) v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolovat ji,"

Ostravská univerzita v Ostravě, Fakulta zdravotnických studií, Ochrana veřejného zdraví.
Práce je psaná částečně formou odrážek. Rozsah jednotlivých otázek je cca 0,5 - 9,5 stran. Obsahuje několik tabulek, grafů a schémat, čistý text dosahuje cca 114,5 stran. Velká část práce je převzata z volně dostupných internetových zdrojů - v kompletní podobě jsou zkopírovány otázky 7, 9, 10, 17 a 24, částečně pak otázky 3, 15, 21, 22, 26 a 27. Rozsah nepřevzatého textu je cca 76 stran.