1.	Globalizace

2.	Globální problémy

2.1.	Intersociální

2.1.1.

Odvrácení světové války, terorismu

2.1.2.

Odvrácení jaderných konfliktů

2.1.3.

Překonání ekonomické zaostalosti rozvojových zemí

2.2.	Přírodně-sociální

2.2.1.

Globální oteplování

2.2.2.

Tání ledu

2.3.	Antroposociální

2.3.1.

Urbanizace

2.3.2.

Populační exploze

2.3.3.

Civilizační choroby

"Globální problémy:
Globalizace = Globalizace je proces integrace společnosti na vyšší geografické řádovostní úrovni, než tomu bylo v předcházejících etapách vývoje společnosti. Např. z lokální úrovně na regionální, z regionální úrovně na národní atd.
Subglobální problémy = problémy řešitelné jedním státem. Např. urbanizace, vzdělání…

1) Intersociální:
a) odvrácení svět. války, terorismu: 19.9.2001 Komise včera předložila dva návrhy, jak boj proti terorismu v Evropě zefektivnit. První spočívá ve společné definici terorismu včetně trestů s ním spojených (2-20let). Za druhé, Komise navrhuje nahradit tradiční proceduru vydávání zločinců systémem předávání hledaných osob mezi soudními úřady na základě "evropského zatykače".
b) odvrácení jaderných konfliktů: V roce 1970 vstoupila v platnost Smlouva o nešíření jaderných zbraní známá pod zkratkou NPT. Pět jaderných mocností (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA) se tehdy zavázalo k úplnému odzbrojení pod podmínkou, že ostatní signatáři smlouvy nebudou usilovat o získání atomové zbraně. Za to jim měl být umožněn rovnoprávný přístup k "mírové" jaderné technologii.
c) překonání ekon. zaostalostí rozvojových zemí: V průběhu 90.let rostly ekonomiky rozvojových států, jimž se podařilo zapojit do světového hospodářství, až dvakrát rychleji než ekonomiky bohatých zemí. Růst zemí stojících mimo proces globalizace, byl naopak jen poloviční a i nadále ekonomicky zaostávají. V průběhu devadesátých let se průměrný roční růst hrubého domácího produktu (HDP) rozvojových zemí zvýšil na 4,3 procenta.

2) Přírodně sociální:
a) porušení vazeb mezi přírodou a společností
(1) Globální oteplování: Skleníkový jev chrání Zemi před drastickými změnami teplot mezi dnem a nocí. Pokud by skleníkový jev nefungoval, pohybovala by se průměrná teplota povrchu Země okolo -30 °C - některé oblasti by byly ohřívány na více stupňů než dnes a v noci by se ochlazovaly hluboko pod bod mrazu. Naopak, kdyby skleníkový jev působil silněji, mohla by teplota na povrchu Země dosahovat i 300-400 °C. Množství sken. plynů v atmosféře se zvětšuje=> růst teploty => tání ledu.
(2) tání ledu: Při mnoha chem. výrobách (reakcích) vznikají plyny (skleníkové plyny), které zvyšují zadržování tepelného záření země. To by mohlo vést ke kolísání klimatu, růstu teploty=> tání ledovců (zvýšení mořské hladiny). Údaje: Prům. teplota Země se zvýšila od min. stol. o 0,5°C a produkce skleníkových plynů zřejmě stále poroste – r.2050 zvýšení o dalších 0,5-2°C=> hladina se zvadne o 5-10cm."