1.	Samuel Beckett

2.

Vydání

3.	Zařazení díla do literárního kontextu

4.	Žánrová charakteristika

5.

Kompozice

6.

Děj

6.1	První jednání

6.2	Druhé jednání

7.

Témata

7.1	Celkové téma

7.2	Hlavní téma

7.3	Vedlejší téma

7.4	Hlavní myšlenka

8.	Hlavní postavy

9.	Umělecké prostředky

10.	Autorův záměr

11.	Komentované úryvky

12.

Vliv díla

"Samuel Barclay Beckett (13. 4. 1906 – 22. 12. 1989) byl irský dramatik a prozaik, jeden z předních představitelů absurdního divadla píšící anglicky a od roku 1945 francouzsky.
Narodil se ve Foxrocku nedaleko Dublinu a protože pocházel z dobře situované rodiny, dostalo se mu vzdělání na dublinských prestižních školách a univerzitě Trinity College. Po ukončení studia působil jako učitel v Belfastu, ale po roce odjel učit angličtinu do Francie, kde přednášel na Sorbonně.
Po smrti otce se usadil v Londýně, ale protože trpěl depresemi, pobýval v psychiatrické léčebně. Po vyléčené hodně cestoval po Evropě. Pak se usadil opět ve Francii.
Za druhé světové války pobýval ve Francii a angažoval se v protifašistickém hnutí, ale před pronásledováním musel uprchnout na jih Francie, kde až se až do konce války schovával a vydával se za zemědělce.
V roce 1969 mu byla udělena Nobelova cena, ale říká se, že většinu peněz za ní dal na charitativní účely (chudým umělcům). V 80. letech napsal dílo speciálně pro Václava Havla Katastrofa, které se zabývá výslechem disidentů.
Zemřel v roce 1989 (ve stejném roce jako jeho žena) v nemocnici na následky dýchacích potíží.

Vydání: Čekání na Godota (En attendant Godot) bylo poprvé vydáno v roce 1949 ve francouzštině a poprvé bylo na jeviště uvedeno o čtyři roky později, a to v roce 195.
Já jsem četla překlad díla, které vydalo nakladatelství Větrné mlýny v roce 2010, 240 stran. Přeložil ho Patrik Ouředník.

Zařazení díla do literárního kontextu: Jedná se o klasické absurdní drama irského spisovatele, které řadíme do světové literatury (drama) druhé poloviny 20. století.
Divadelní prvotina irského autora Samuela Becketta, který byl až do vydání této hry považován za schopného prozaika, který má sklony k existencialismu a novému románu. Tato hra ale byla mezníkem pro jeho další dramatickou tvorbu.
Mezi další autory doby, ve které tvořil Beckett, můžeme z hlediska světového dramatu zařadit například George Bernarda Shawa (Pygmalion), Arthura Millera (Smrt obchodního cestujícího) anebo Tennesseeho Williamse (Kočka na rozpálené plechové střeše), kteří také tvořili ve 20. století.
V duchu absurdního dramatu se nesou také díla Eugéna Ionesca (Plešatá zpěvačka) a z českých dramatiků také dílo Václava Havla (Zahradní slavnost), který se s Beckettem znal.

Žánrová charakteristika: Jedná se o absurdní divadelní hru (ani komedii ani tragédii) o bezútěšných rovinách lidského údělu a nemožnosti jeho naplnění.
Drama patří spolu s lyrikou a epikou mezi základní literární žánry. Příběh se v něm tvoří tak, že je odvíjen pomocí monologů a dialogů (s tím souvisí přímá řeč). Mívá základní výstavbu (expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa).
Absurdní drama (z latinského absurdus – nesmyslný) je směr avantgardního divadla, který se projevuje zhruba od 50. let 20. století. Zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou a vyjadřuje pocity bezmocného osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění se s ostatními lidmi. Ukazuje člověka, který je omezován vymoženostmi moderní doby, které sám vytvořil.
Hry jsou laděny tragikomedicky až tragicky, běžný je také černý humor. Dialog sice umožňuje komunikaci, ale jeho prázdnost a plaché tlachání znemožňuje možnost dorozumění."

Zpracováno jako referát na základě seznamu děl k ústní části státní maturity z českého jazyka a literatury.