1.	Právní režim

2.	Základní pojmy

2.1

Odpad

2.1.1

Nebezpečný odpad

2.1.2

Komunální odpad

2.2.	Nakládání s odpady

2.3.	Zneškodňování odpadů

2.4	Skládka odpadů

3.	Katalog odpadů

3.1.	Ekonomické nástroje

3.2.	Sankční nástroje

"Právní režim nakládání s odpady vychází především z následujících právních pramenů: zák. č. 125/1997 Sb. o odpadech, zák. č. 200/1990 o přestupcích, vyhl. 99/1992 o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, vyhl. 337/1997 kterou se provádí Katalog odpadů, vyhl. 338/1997 o podrobnostech nakládání s odpady, vyhl. 339/1997 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

Vymezení základních pojmů: předmětem právní úpravy jsou vztahy vznikající při nakládání s odpady.
Odpad - je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit. Promítá se zde jednak subjektivní vztah vlastníka k věci a dále objektivní veřejný zájem vyřadit určitou věc z použití.
Nebezpečný odpad - je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Jsou jimi výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, tepelná nestálost organických peroxidů, schopnost odpadů uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná nebezpečnost, akutní toxicita, pozdní účinek, žíravost, infekčnost, radioaktivita.
Komunální odpad - veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a dále odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů.
Nakládání s odpady - znamená jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a zneškodňování.
Zneškodňování odpadů - je takové nakládání s nimi, které vede k trvalému zabránění škodlivých vlivů na složky životního prostředí.
Skládka odpadů - je zařízení nebo místo, které je určeno k trvalému uložení odpadů za účelem jejich zneškodnění.

Nejvýznamnějším právním nástrojem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je Katalog odpadů. Katalog odpadů - zařazuje odpady do jednotlivých kategorií a identifikuje druh odpadu. Odpady jsou roztříděny do 20 skupin a ty se dělí do podskupin. Třídění je založeno na procesu jejich vzniku a charakteru. Každá kategorie stanoví odpady nebezpečné a ostatní. Původce vzniku odpadu je povinen je zařadit do příslušné kategorie. V případech pochybností při zařazení zařadí odpad Ministerstvo životního prostředí. Pokud původce není schopen odpad sám zařadit, předloží žádost okresnímu úřadu a ten ji se svým vyjádřením postoupí ministerstvu. Odpovědnost za správné zařazení by měl nést jeho původce, zákon však činí odpovědnými všechny osoby, které s odpady nakládají."