1.	Morová epidemie

2.	Kriminální činnost lapků

3.	Církev a skladba společnosti

4.

Obchod

5.	Václav IV.

6.	Doplňující informace

6.1.

Karel IV.

6.2.	Zikmund Lucemburský

"Čas vlády Karla IV. nebyl pouze obdobím lesku a jasu. Ani za panování velkého císaře se českým zemím nevyhnuly přírodní kalamity a epidemie. Bylo jich však méně než jindy. S podstatně horší situací se musel brzy po nastoupení na trůn vyrovnávat Václav IV. Vedle složitých mezinárodně politických otázek stanul tváří v tvář vše prostupující celospolečenské krizi, k níž dala první podnět rozsáhlá morová epidemie v roce 1380.

Morová epidemie

Černá smrt, jak se chorobě obrazně říká, se do Evropy po dlouhém čase vrátila v letech 1347-1352 a masově kosila její obyvatelstvo. Na přístupnější Moravu a na slezská území mor sice také pronikl, ale pro další vývoj byly rozhodující poměry v jádru českého soustátí. Zatímco ekonomicky i kulturně vyspělé jihoevropské a západoevropské oblasti se ocitly v důsledku populačních ztrát v hluboké krizi, české země jako celek prožívaly období prosperity a rychle doháněly zpoždění, jež je od rozvinutějších regionů dělilo.
Epidemie v roce 1380 udeřila tentokrát s plnou silou. Morová rána způsobila prudký úbytek obyvatelstva (odhady hovoří o 10-15%). Snad nejcitelněji ovlivnila situaci na vesnici. Poddaní rolníci tvořili se svými rodinami přibližně 85% obyvatel českých zemí a jejich činnost byla, přes rozvoj měst, nadále nosným pilířem tehdejší ekonomiky.

Kriminální činnost lapků
V neradostném postavení se ocitly též feudální vrchnosti. Někteří pánové se snažili situaci poddaných ulehčit, jiní feudálové nahrazovali chybějící příjmy naopak mimoekonomickým násilím. „Černá smrt“ a pokles reálné hodnoty mince byly zřejmě jednou z příčin kriminální činnosti lapkovských skupin, které začínají v českých zemích ve velké míře organizovaně působit právě na sklonku 14. století. Lapkovská „bratrstva“ se specializovala na přepady kupeckých vozů, únosy, krádeže nejrůznějšího zboží. Jednotlivé, obvykle dobře organizované tlupy působily ve službách mocných šlechticů a málokdy se protloukaly na vlastní pěst. Mezi feudály, kteří vydělávali na organizovaném zločinu, patřili i příslušníci předních panských rodů (v Čechách např. Valdštejnové). České země na prahu 15. století získaly pověst oblasti, do níž není radno cestovat. Obchodní styky s cizinou se tak ještě více podvázaly."

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 0,5 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ