"Z historie Kremlu ( i Moskvy )
První zmínka o Kremlu a Moskvě jako takové je z roku 1147 z tzv. Ipaťjevského letopisu. Tento rok je připomínán jako rok, kdy se setkal na Borovickém vrchu (dnes Kremelském) suzdalský kníže Jurij Dolgorukij s černigovským knížetem Svjatoslavem. Jurij Dolgorukij na tomto místě nechal roku 1156 vystavět dřevěnou pevnost, která se stala sídlem moskevských údělných knížat.
Zcela novou podobu dal Kremlu velkokníže vladimirský Ivan Danilovič Kalita. Roku 1326 byl založen první kamenný chrám nazvaný Uspenský a roku 1333 další kamenný Archangelský chrám.
Všechny ostatní stavby – obytné a užitné budovy – byly stavěny ze dřeva, a proto vypukaly v Kremlu časté ničivé požáry.
Ke konci své vlády nechal Ivan Kalita vybudovat také nové opevnění z dubových trámů. Za jeho vlády se Kreml stal sídlem velkoknížete a ruského metropolity.
Další změny proběhly za jeho syna velkoknížete Dmitrije Ivanoviče Donského, kdy bylo dřevěné opevnění nahrazeno hradbami z bílého kamene. Hradby byly také opatřeny 19 věžemi a v 6 z nich byly proraženy vstupní brány.
Koncem 14. století postihl Moskvu ničivý nájezd Tatarů v čele s chánem Tochtamyšem, kremelská pevnost byla rozbořena, z chrámů uloupeny zlaté a stříbrné předměty, město bylo vypáleno a byla vyvražděna téměř polovina jeho obyvatel.
Za velkoknížete Ivana III., který vládl v 15. století, byl Kreml přebudován na vodní pevnost a hradby a věže byly postaveny z červených cihel. Do Moskvy byli pozváni italští architekti Aristotele Fioravanti, Pietro Antonio Solario, Marco Ruffo a Alevisio Novi. Působili zde pskovští, tverští a novgorodští stavitelé. Byly postaveny nové chrámy Uspenský, Archangelský a Blagoveščenskij.
V 17. století přibyly další stavby například věž Ivana Velikého. Roku 1713 nechává Petr I. Veliký přenést hlavní sídlo Ruska z Moskvy do Sankt Petěrburku a Kreml se tak stává pouze místem příležitostného pobytu carského dvora a místem korunovace carů. Další neštěstí postihlo Kreml roku 1812, kdy Napoleonova armáda vstoupila do vyklizené Moskvy a usídlila se v Kremlu. Poté, co Moskvu zachvátil ohromný požár, byl Napoleon nucen město opustit. V Kremlu pobyl 1 měsíc a 4 dny.
Poté musel být Kreml znovu restaurován a v 19. století byly postaveny další významné stavby – Velký kremelský palác a nová budova Zbrojnice. V roce 1918 se Moskva stala opět hlavním městem Ruska a Kreml sídlem nové socialistické vlády. Teprve roku 1955 byl zpřístupněn veřejnosti."

Součástí práce je množství fotografií, rozsah čistého textu činí cca 9 stran.
Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ