"1. Postavení Země ve vesmíru
Naše planeta se nachází ve sluneční soustavě, jejíž stáří se odhaduje asi na 4,7 miliard let. Z mezihvězdné hmoty se vytvořil diskovitý útvar, uprostřed něhož se zvyšovala teplota i hmostnost a zformoval se zárodek Slunce.
Z prachových částic kolem něj se začaly formovat hmotná tělesa a z nich se vytvořily planety a jejich měsíce. Vznik Země byl dokončen asi před 4,6 mld let.

Vývoj představ na sluneční soustavu byl zpočátku brán jako geocentrický, od 16. stol Koperník začíná prosazovat heliocentrický názor ( chyba, že planety obíhají po kružnicích ), v 17. stol Kepler formuluje zákony o pohybu planet.

Slunce je ústřední hvězda sluneční soustavy, která má tvar koule o průměru 1,4 mil. km, vykonává dva základní pohyby:
a) kolem vlastní osy – není tuhé, a tak rychlost rotace na rovníku není stejná jako na pólech
b) okolo středu Galaxie s celou sluneční soustavou ( jednou za 250 mil. let)

Slunce je tvořeno plazmou a ze 73% se zkládá z vodíku, dále je zde 25% hélia. Zdrojem jeho energie jsou jaderné reakce a jeho teplota je 6 000 K.
Slunce tvoří 99,9 % hmotnosti celé soustavy.

Planety sluneční soustavy
a) terestrické planety – jsou to planety zemského typu – Merkur, Venuše, Země, Mars a jedná se o planety stejného složení a srovnatelných rozměrů.
b) velké planety – Jupiter, Saturn, Uran a Neptun, které jsou tvořeny zkapalněnnými plyny a pevným jádrem. Jsou kolem nich prstence – útvary vytvořené meteorickým prachem a balvany.
Vzdálenost planet od slunce se pohybuje mezi 0,4 až 50 astronomickými jednotkami (vzdálenost Země od Slunce), oběžná dráha je od 0,25 do 250 let. Všechny planety kromě Merkura mají atmosféru. Většina planet má měsíce, nejvíce jich mají Jupiter a Saturn, některé jsou velké jako planety."

Součástí práce jsou nákresy a tabulka o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ