"–Co je to rakousko-uherský dualismus? Jaké byly jeho příčiny, jaký byl postoj českých politiků k dualismu?
dualismus nebo-li rakousko-uherské vyrovnání, rakouský císař se nechal v Pešti
korunovat na uherského krále, potvrdil starou uherskou ústavu, vznik Rakousko-
uherské monarchie
–Co jsou to fundamentálky? Kdo se o tou pokusil, jak to dopadlo?
Fundamentálky - roku 1871 kabinet Hohenwartha zahájil jednání s českou opozicí o možném rakousko-českém vyrovnání, fundamentální články měly zajistit uznání společné správy, zahraniční politiky, financí a armády českou stranou. Vzbudily odpor rakouských Němců a uherské politiky - nedošlo k dohodě
–Co je to pasivní politika českého měšťanstva? Co je drobečková politika? Odkdy byla provozována?
pasivní politika - trvala 13 let, nebo-li pasivní rezistence, čeští poslanci se nezúčastňovali sněmu, cílem bylo rakousko-české vyrovnání
drobečková politika - v říšské radě, protivládní politika za cenu drobných ústupků
–Co bylo hlavním cílem české politiky v 2. polovině 19. století?
Prosadit český jazyk jako úřední vedle němčiny, zrovnoprávnění s němci
–Co jsou to punktace?
plán o 11 bodech z roku 1890 jak rozdělit české země podle převažující národnosti na české a smíšené (česko-německé) prosazovaný němci a staročechy, odmítli mladočeši a realisté
–Které strany vznikly u nás koncem 19. století? Co o nich víš? Hlavní představitelé?
staročeši x mladočeši - v 70.letech se v vyhranily dva názorové směry, konzervativnější staročeši, radikálnější mladočeši, chtěli prosazení účasti na zemském sněmu, občanských práv, rozvoj vzdělání
vznik nových stran: Agrární, realistická, křesťanská, strana národně sociální, lidová-realistivká
Něm.: NSD, liberálové, národně radikální, agrární
–Jak se vyvíjelo volební právo v Rakousku-Uhersku na přel. 19. a 20. stol.?
Vznik sociálních stran - Pokusy a boj za všeobecné hlasovací právo, cenzus se postupně snižoval (cenzus – majetková hranice, stanovovala, kdo už sní volit a kdo ne…) nakonec v 1907 volby do říšské rady s všeobecným hlasovacím právem pro muže (pro ženy až 1918!!!), všeobecným, ale hlasy neměli stejnou hodnotu – voliči rozděleni do 4 kurií (skupin)"