"Fryderik Chopin

Fryderik Chopin se narodil 22.2.1810 v Želazowej Woli u Varšavy. S ohledem na opožděný matriční zápis je datum narození nejisté, Chopin sám udával 1.3.1810. Jeho otec Nicolas pocházel z francouzské selské rodiny usazené v Lotrinsku na statku polského velmože. Odešel do Varšavy, žil tu jako vychovatel, naučil se polsky a roku 1806 se oženil s T.J.Kryzanovskou. Pak si zařídil ve Varšavě penzión pro syny ze zámožných venkovských rodin a vyučoval francouzštině.
Chopin prožil dětství a mládí v harmonické rodině obklopen péčí rodičů a sester. V roce 1816 se začal učit hře na klavír u Čecha Vojtěcha Živnéha, který ho mimo jiné seznámil s klavírním dílem J.S.Bacha. Již ve svých sedmi letech se Chopin pokoušel o první skladby. Od roku 1822 studoval na Varšavském lyceu a v letech 1826 – 1829 ho J.Elsner učil teorii na Hlavní hudební škole.Roku 1825 vyšla tiskem jeho první skladba „Klavírní rondo c moll“. 1827 – 1828 psal variace na Mozartova „Dona Giovanniho“. Roku 1828 vystoupil poprvé veřejně a přednesl větu z Jírovcova klavírního koncertu. V roce 1829 zaznamenal úspěch dvou koncertů ve Vídni, potom v Praze, pak v Teplicích a Drážďanech. Při pobytu v Praze zapsal do Hankova památníku krátký veršovaný Mazurek na téma česko – polského přátelství. 1829 složil klavírní koncert f moll (označovaný jako druhý) a 1830 e moll (tzv. první). V listopadu 1830 opustil Varšavu, která mu nedávala příležitost k uplatnění. Několik měsíců strávil ve Vídni, kde se mimo jiné spřátelil s J.Slavíkem, který o něm řekl: „Když zahrál, líbil se mi tak jako nikdo po Paganinim.“ Na konci září 1831 se dostal do Paříže, kde získal okruh zámožných žaček. Roku 1838 – 1839 pobýval na Mallorce, kde těžce onemocněl plicní chorobou. 1839 složil svou 2. klavírní sonátu b moll a roku 1845 3. klavírní sonátu h moll. 1848 cestoval po Anglii a Skotsku a onemocněl těžkou tuberkulózou, které podlehl roku 1849 v Paříži.
Celé Chopinovo dílo je určeno klavíru. Jeho improvizační umění se zobrazilo v Preludiích a v Nokturnech z 30. a 40. let se uplatnila jeho velice jemná a zpěvná melodika. Taneční skladby komponoval výhradně v třídobém metru, přitom polský národní prvek proniká nejvíce v 60 mazurkách a v slavnostních polonézách. Jeho valčíky mají převážně salónní ráz. 3 klavírní a 1 violoncellová sonáta (1846) vykazují nezvyklá formová řešení (slavný Smuteční pochod předcházel kompozici ostatních vět sonáty b moll o 2 roky)."

Součástí práce jsou drobné ilustrace.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ