"Složení a struktura atomu

ATOM
Podle Daltnovy teorie z počátku 19.století je základní stavební jednotkou ATOM.
Již v 5.století př.n.l. vyslovili řečtí učenci Demokritos a Leukippos názor, že látky jsou složeny z malých, nedělitelných částeček-atomů.(atomos=nedělitelný). Koncem l9. a na začátku 20. století fyzikové (např. THOMSON,RUTHERFORD) dokázali, že atomy sice nelze žádnými chemickými reakcemi rozdělit na menší částice, ale fyzikálními metodami lze každý atom rozdělit na ještě menší hmotné částice. Pojmenovali je elementární částice. Elementárních částic je v současné době známo několik desítek. Na stavbě atomů se podílejí pouze tři druhy elementárních částic: protony (p), neutrony (n) a elektrony (e). Elementární částice jsou nejmenší dosud známé částice hmoty.
Proton má hmotnost 1,672.10-27 kg a má kladný elektrický náboj.
Neutron má hmotnost 1,674.10-27 kg, nemá elektrický náboj.
Elektron má hmotnost 9,1.10-31 kg, je nositelem záporného elektrického náboje.
Elektrické náboje protonu a elektronu mají stejnou absolutní hodnotu. Liší se znaménkem. Elektrické náboje protonu a elektronu jsou nejmenší dosud známé elektrické náboje.

J.Dalton zformuloval tzv. atomovou teorii (poč.19.stol.)
Atomová teorie
1. Prvky jsou složeny z malých částic-atomů. Atomy 1 prvku jsou stejné, atomy různých prvků se liší svými vlastnostmi.
2. Při chemických reakcích dochází ke spojování, oddělovánía přeskupování atomů, atomy při nich nevznikají, nezanikají a ani se nemění na atomy jiných prvků.
3. Spojováním atomů dvou nebo více prvků vznikají nové látky- chemické sloučeniny.
4. V určité sloučenině připadá na jeden atom jednoho prvku vždy stejný počet atomů jiného prvku.
Dnes víme, že atomy mají svou vnitřní strukturu. Tvoří je kladně nabité JÁDRO a záporně nabitý ELEKTRONOVÝ OBAL.

Stavba atomu
Atomy jsou elektricky neutrální strukturní jednotky. Každý atom je tvořen jádrem a obalem. Obě oblasti jsou nestejně velké. Atomy mají průměr asi 10-10 m. Jádro je středová část atomu o průměru asi 10-15 m. To znamená, že obal je asi 100.000x větší než jádro.Více než 99 % hmotnosti atomu je soustředěno v jádře.
Radioaktivita - Jednou z nejdůležitějších fyzikálních vlastností, kterou se izotopy od sebe mohou lišit, je stálost jejich atomových jader. Atomová jádra některých nuklidů mají schopnost se samovolně rozpadat a přeměňovat se v jádra s jiným protonovým i nukleonovým číslem. Tato vlastnost se nazývá radioaktivita. Při radioaktivní přeměně vysílají přeměňující se jádra částice, které tvoří radioaktivní záření. Jsou tři druhy radioaktivního záření: alfa,beta a gama.
V přírodě bylo zjištěno 329 nuklidů 92 prvků. Z nich je 273 stabilních a 56 radioaktivních. Některé prvky jsou tvořeny jen jediným nuklidem. Těchto prvků je 20 (např. Be, F, Al, P). Ostatní prvky jsou směsí alespoň dvou různých nuklidů. Jejich procentuální zastoupení je v daném prvku konstantní. Např. prvek kyslík je směsí tří nuklidů (vůči sobě jsou izotopy): 99,7628 % 168O, 0,2017 % 188O, 0,0355 % 178O."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ