"I. Obsah:
Hlavním hrdinou tohoto bláznivého příběhu je Ignácius J.Reilly. Děj začíná ve chvíli, kdy Ignácius čeká na svou matku před obchovním domem D.H.Holmese v New Orleans. Pro jeho zvláštní vzhled si ho všimne obchůzkář Mancuso, na kterého naléhají na policejní stanici, aby přivedl někoho podezřelého. Mancuso je zoufalý a chce zatknout Ignácia, zvlášť, když se brání. Do toho se nachomítne jakýsi stařík a přidá se na Ignáciovu stranu. Nadává Mancusovi a celému policejnímu sboru do komunistů, až ho nakonec Mancuso odvede místo Ignácia.
Během cesty se staví v podniku Noc rozkoše na panáka a zatímko matka s Ignáciem jede domů, trochu se pohádají a paní Reillyová narazí autem do domu; musí zaplatit pokutu a to je důvodem pro to, aby poslala svého třicetiletého syna, který je neustále doma a uzavírá se světu (kromě vycházek do blízkého kina), do práce. Ignáciovi se to ani trochu nelíbí, ale nakonec svolí a hledá si práci. Avšak rozčilen touto situací (a její neblahý vliv na uzavření jeho „záklopky“), rozhodne se najít nějaké pozdvižení, a sice v kině Prytania. „Když vás kolo Štěstěny unáší dolů, jděte do kina a povyražte si trochu. Ignácius si to právě hodlal říct, když tu si uvědomil, že chodí do kina skoro každý večer, ať točí Štěstěna kolem kterýmkoli směrem.“
Paní Reillyová se také seznámí blíže s obchůzkářem Mancusem a jeho tchyní; chodí spolu na kuželky a tak se matka Ignácia může konečně věnovat také něčemu jinému, než jen jemu. To Ignácia ale silně pobuřuje a tak se snaží nějak upoutat svojí pozornost.
Další dějová linie se rozvíjí ze situace, když byl zatčen onen stařík, Claude Robbichau. Ve vazbě je s dalšími dvěma lidmi, mezi nimiž i jakýsi černoch Jones. Toho policisté propustí, ovšem s pohrůžkou, že si musí najít práci; tu nakonec nachází v Noci rozkoše, i když má mizerný plat. „Nojo, přídu a řeknu tomu polišovi, že mám tohle poctivý zaměstnání, tak ať už nevopruzuje. Řeknu mu, že sem kápnul na lidomilku, kerá mi platí dvacet doláčů tejdně. A von mi řekne: ‚No, to rád slyšim, mladej. Má radost, žes nastoupil cestu polepčení.‘ A já řeknu: ‚Nojo!‘ A von řekne: ‚Třeba z tebe eště bude řádnej člen lidský společnosti.‘ A já řeknu: ‚Nojo, dostal jsem negerskou rachotu za negerskej plat. Teďka jsem fakticky řádnej člen lidský společnosti. Teďka jsem faktickej negr. Žádnej příživa. Vobyčejnej negr.‘ Kurva! Co se vlastně změnilo?“
Ignácius nakonec získává místo ve firmě Levyho kalhoty, kde mimo něj a dělníků pracuje v kanceláři coby vedoucí této kanceláře pracovitý a poslušný pan Gonzalez a stará slečna Trixie, která měla být už dávno v důchodu, avšak paní Levyová myslí, že Trixie musí mít pocit, že je potřebná a poroučí svému manželovi, aby ji v podniku nechal. Brzy se Ignácius v kanceláři zabydlí, na práci sice kašle, ale organizuje mezi dělníky „revoluci“ spojenou se stávkou za vyšší plat; to vše jen proto, aby dokázal své bývalé spolužačce z vysoké, Myrně Minkoffové, že něco dokáže. Ignácius se skamarádí s Trixie, která si nepamatuje jména a považuje ho za Glorii, a která většinu dne v kanceláři stejně prospí.
Jednoho dne přijde do firmy sám ředitel, Gus Levy, který firmu zdědil po otci a nenávidí ji, drží ji jen proto, že to otci slíbil. „‘Abelman tvrdí, že kalhoty v naší poslední zásilce měly nohavice jen padesát centimetrů dlouhé. Snažím se celou věc nějak srovnat.‘ ‚Ale? Podivné věci se zde dějí,‘ řekl spěšně pan Levy. Kancelář v něm začala vyvolávat tíseň. Už aby byl pryč. ‚Ověřte si to u dílenského mistra. U toho, no, však víte, jak se jmenuje. A vůbec, podepište to za mě jako obvykle sám. Musím jít.‘ Pan Levy vzal za kliku a otevřel dveře.“
Ignácius se v nepřítomnosti pana Gonzaleze ujme tohoto dopisu a napíše nejlepšímu zákazníkovi, panu Abelmanovi, urážlivý dopis; podpis zfalšuje. Později také zorganizuje puč dělníků a štve je proti Gonzalesovi, za což je z firmy Levyho kalhoty nadobro vyhozen.
Mezitím Jones zjistí, že za ředitelkou baru Noc rozkoše chodí jistý mladík, který následně přestane. Lana Leeová mu vždy předá nějaký balíček. Jones je zvědavý a Laně dělá naschvály, protože mu platí velice nízkou mzdu. Darlena, další zaměstnankyně, kterou Lana platí za to, aby přesvědčila zákazníky k tomu, aby jí pozvaly na panáka a tak v baru udělali pořádnou útratu, vymyslí pro oživení baru scénu s jejím papouškem, kdy on jí bude tahat za kruhy připevněné ke kombinéze, až ji svlékne. Laně se to nejdříve nelíbí, nakonec však souhlasí."