"Svatý Václav
(asi 907-28.9.935)

Václav se narodil jako prvorozený syn Vladislav a Drahomíry. Vladislav byl druhorozený syn knížete Bořivoje a kněžny Ludmily. V době jeho narození byl na trůně jeho strýc Spytihněv a tak Václav moc šancí na zvolení knížetem neměl. Ale situace se začala radikálně měnit – Spytihněv zemřel bez dědiců a po něm na knížecí trůn nastoupil Václavův otec Vladislav, ale i ten si panování moc neužil. Zemřel zřejmě po nehodě na lovu 13.2.921. V témže roce byla také zavražděna jeho babička sv. Ludmila. Tu nechala 16.9.921 zavraždit Václavova mocichtivá matka Drahomíra. Tak události během několika měsísů nabraly rychlý spád a nedospělý Václav se ocitl na knížecím stolci. Vládu za něho samozřejmě přebrala jeho matka jako regentka. On sám se vlády ujal až někdy kolem roku 925 jak uvádí Dušan Třeštík. Tehdy se dospělost měřila, když měl mladík fousy a chlupy tedy někdy kolem 16 let.
Václav vzal vládu pevně do svých rukou vyhnal matku na Budeč, kde v mládí získal vzdělání v latinském písmu a čtení, dále v řečtině a slovanském jazyce – na svoji dobu nevídaná věc. Tehdy se mužnost měřila silou meče a ne silou slova. Uklidnil poměry doma a když se situace zklidnila povolal matku zpět. Velmožové v čele s mladším bratrem Boleslavem I. si, ale mysleli, že je Václav změkčilý a nerozhodný panovník a je nutné ho odstranit.
Boleslav k tomu využil křtu svého druhorozeného syna. Pozval proto Václava i s jeho družinou na svoje hradiště Boleslav. Václav s díky přijal. Po hostině ho jeho družiníci varovali, aby se vrátil hned večer domu, ale ten odmítl. Časně ráno se šel nepozorován modlit do místní kaple, ale cestou potkal Boleslava, který mu zastoupil cestu. Podle jedné verze dle Dušana Třeštíka došlo k napadení Václava družinou Boleslava omylem. Oni prý viděli jak spolu zápasí Václav a Boleslav. Václav Boleslavův útok odrazil a vše si vyjasnili, ale oni ho napadli a ubili. Podle tradované verze vzkřikl Boleslav při napadení Václava, když tento ho odrazil:“což necháte svého pána bez pomoci“ a tu se vynořili Hněvsa, Tira, Česta, Tura a vrhli se Boleslavovi na pomoc a Václava ubili na prahu kaple.
Už tři roky po smrti svého bratra nechal Boleslav Václavovo tělo převést do baziliky sv. Víta na Pražském Hradě. Lidé ho začali jako světce uctívat už v roce 973. Podle jiných teorií Záviše Kalandry bylo zavraždění Václava soubojem léta se zimou. Kalandra se snažil českou historii vyložit pomocí našich dávných mýtů a proto srovnával Václavovo zavraždění s dávným kultem úctívání konce léta a nástupu zimy – posvícení neboli souboje léta se zimou.
Kdy musí vždy vyhrát ten silnější toje zima v tomto případě zosobněná Boleslavem a porazí léto představované Václavem. Tak se Kalandra snažil vysvětlovat celé naše dějiny včetně Kroka a Libuše.



Použitá literatura: J. Bauer: „Podivné konce českých panovníků“ ISBN 80-7268-208-3, Vydavatelství Akcent 2001
J. Bauer: „Čeští světci a kacíři“ ISBN 80-243-2221-8, nakladatelství MOBA 2006
J.Bauer: „Vládci českých zemí“ ISBN 80-7306-168-6, nakladatelství Pavel Dobrovský 2004
Z.Kalandra: „České pohanství“ Praha 1947, 519-525s."