Obsah
1. | Newtonovy pohybové zákony
|
Úryvek
"NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY
Pohybové účinky sil na těleso zkoumal I. Newton, který vyjádřil tři základní pohybové zákony.
Newtonovy pohybové zákony jsou fyzikální zákony formulované Isaacem Newtonem. Popisují vztah mezi pohybem tělesa a silami, které na toto těleso působí.
Newton zavedl celkem tři pohybové zákony, které tvoří základ klasické mechaniky a zejména dynamiky, která zkoumá příčiny pohybu. Tyto zákony umožňují určit, jaký bude pohyb tělesa v inerciální vztažné soustavě, jsou-li známy síly působící na těleso.
Tři pohybové zákony: - ZÁKON SETRVAČNOSTI
- ZÁKON SÍLY
- ZÁKON AKCE A REAKCE
Velikost síly Fg je přímo úměrná hmotnosti tělesa m, na které působí (Fg=gm). Činitel g se nazývá gravitační zrychlení, g= 10 N/kg.
ZÁKON SETRVAČNOSTI
Jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu.
(Těleso setrvává v rovnoměrném, přímočarém pohybu, pokud na něj nepůsobí síla.)
Ze zákona setrvačnosti plyne, že tělesa mají obecnou vlastnost, kterou nazýváme setrvačnost tělesa. Projevuje se tím, že tělesa v klidu zůstávají nehybná a pohybující tělesa zůstávají v rovnoměrném pohybu přímočarém, pokud na ně nepůsobí jiné těleso silou.
Přitom čím větší hmotnost má těleso, tím větší setrvačnost vykazuje.
Z praxe známe, že pro uvedení vozíčku do pohybu je třeba na něj rukou působit silou, pro odpálení míčku na golfu je nutné na míček působit golfovou holí, pro rozjezd cyklisty na kole musí začít cyklista šlapat - tedy působit na pedály silou, …
Dokud na tělesa silou nepůsobíme, zůstávají v relativním klidu. Tedy: Každé těleso setrvává v relativním klidu, pokud není silovým působením jiného tělesa uvedeno do pohybu.
Vozíček se pohybuje dále, i když síla ruky už nepůsobí, golfový míček letí dál, i když se hole už nedotýká, cyklista na vodorovné silnici zůstává v pohybu, i když přestane šlapat.
Obecně lze vyvodit i další závěr: Nepůsobí-li na těleso jiná tělesa silou, zůstává dané těleso v rovnoměrném přímočarém pohybu.
Víme ale, že vozíček se zastaví, cyklista (nezačne-li šlapat) postupně také zastaví, což je způsobeno odporovou silou vzduchu a třecí silou o podložku.
Silovým působením se mění nejen velikost rychlosti, ale i její směr.
Odraz puku od mantinelu stadionu, úder raketou do tenisového míčku, …
Setrvačnost těles v praxi:
1. setrvačnost těles v klidu - každé uvedení tělesa do pohybu
V rozjíždějícím se autobusu máme tendenci setrvat v klidu - proto padáme směrem proti směru rozjíždění.
2. setrvačnost těles v pohybu - náhlé brzdění těles, náhlá změna směru rychlosti
Zabrzdí-li prudce autobus, padáme ve směru jeho pohybu. Stejně tak (pokud se nedržíme nebo nesedíme) padáme, projíždí-li autobus rychle „ostrou“ zatáčku.
1) Proč je nebezpečné přebíhat jízdní dráhu před blížícím se vozidlem?
2) Vysvětli, proč při prudkém zatřepání odlétají z mokrých šatů kapky vody?
3) Dejte nějaký příklad setrvačnosti z praxe?"
Poznámka
Součástí práce jsou ilustrace o rozsahu cca 1 strany.
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 25309 |
---|
Autor: | Nikol - |
Typ školy: | ZŠ |
Počet stran:* | 4 |
Formát: | MS Word |
Odrážky: | Ne |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ano |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2009 |
Počet stažení: | 633 |
Velikost souboru: | 3244 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x50eac9d412a30.zip (3244 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.