"Dá se předpokládat, že každý člověk dříve či později vystoupí před skupinou lidí. Mnohá vystoupení jsou pouze neformální, ale jednou může přijít den, kdy je třeba myšlenky představit důležité skupině lidí. Tady může nastat kámen úrazu, pokud se člověk nezaměří na zlepšení těch kvalit, které jsou pro úspěšné obhájení vlastních názorů před publikem důležité. Mezi nejdůležitější patří kromě věcné správnosti a vhodného oblečení náš hlas a řeč těla.

Hlas se podílí na celkovém dojmu, kterým působíme na lidi 38 procenty, 55 procent připadne na to, jak se chováme a jak vypadáme, a jenom sedm procent na to, co říkáme. Nesmíme si ovšem myslet, že když vypadáme, chováme se a zníme báječně, můžeme si dovolit plácat nesmysly.V politice a v podnikání se ovšem předpokládá, že víme co říkáme nebo že se za nás a naše tvrzení může někdo postavit a podpořit nás. Jde tedy spíše o to, jak své poselství umíme prodat. V případě, že své myšlenky prodat nedokážeme , nemáme velkou šanci v podnikání nebo ve veřejném životě obstát, natož se v něm nějak úspěšně prosadit.
Dobrý hlas dokáže podpořit naše profesionální postavení a také udržet pozornost posluchačů. Špatný hlas v nejlepším případě nudí a v nejhorším rozčiluje, čímž podkopává zbytek našeho image, který jsme si tak pracně vytvořili.
Náš hlas je podmíněn našimi životními zkušenostmi a také našim blízkým okolím- tím, kde a jak jsme vyrůstali, odkud pocházeli naši rodiče a také jaké školy jsme navštěvovali. Nesmíme ovšem opomenout vlivy cestování, druhy programů v rádiu a v televizi, které rádi sledujeme a taky jaký hlas má náš partner(ka). Mít hlas jasný, příjemný, bohatý, autoritativní nebo přátelský není dáno do vínku každému a spousta lidí touží po tom, svůj hlas do jisté míry změnit.
Je určitě mnoho možností, jak tohoto dosáhnout, ale ne každý má chuť vložit peníze do několika konzultací s odborníkem na nápravu řeči. Mezi metodami, jak zlepšit svůj hlas “samovýchovou”, můžem najít například způsob nahrávání si vlastních krátkých projevů na magnetofon. Na každé nahrávce určitě najdeme něco, co bychom chtěli změnit a každý další záznam se stává indikátorem našeho pokroku. Určitě je také dobré číst si hodně nahlas a vnímat svou výslovnost, modulaci i tempo. Velice vhodné je číst nebo vyprávět dětem. Pokud udržíme jejich pozornost, znamená to, že vše děláme správně. Je ovšem důležité vybrat si vhodný příběh.

Když už jsme tak pracně zlepšovali naše řečnické schopnosti, dá se předpokládat, že někde vystoupíme. Největším nebezpečím je v tomto případě pro nás nervozita, avšak i zde existuje několik způsobů, jak se proti ní bránit. K velice důležitým věcem patří rozproudit v těle adrenalin, aby nevyvolal svalové napětí, které člověka ochromí. Je proto dobré si dát před vystoupením třeba rychlou chůzi po chodbě před jednací místností, čímž se tohoto nebezpečí zbavíme.
Dalším problémem, se kterým se řečník může setkat, je kyslíkový dluh. Je zapříčiněn dýcháním omezeným na horní část plic, které způsobila již zmiňovaná nervozita. Tady je důležité začít dýchat pomalu a zhluboka, přičemž samozřejmě zapojujeme i dolní část plic. Při řeči je nutné dýchat pravidelně a uvolněně, je třeba také mluvit až zároveň s výdechem. Hlas potom bude znít hlouběji a kontrolovaněji."