"Korupce
Pochází z latinského slova corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit. Je to zneužití postavení nebo funkce k osobnímu prospěchu zejména v politice, veřejné správě, hospodářství.

Korupce postihuje jak hospodářství, tak politiku i společnost. Její velikost a organizovanost může mít různé stupně velikosti i propracovanosti. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním. Privilegia, neoprávněné příjmy a jejich vyžadování, udělování přízně, protežování - to jsou jen další z mnoha jejich příznaků.

Politická korupce vede ke kleptokracii, tj. vládě zlodějů, loupežníků, kdy odpadá i předstírání poctivosti a upřímnosti před veřejností.

Korupce se dnes neomezuje jenom na trestné aktivity pro ni tak typické, jako praní špinavých peněz, kuplířství, obchod s drogami, ale přispívá i ke zločinnosti jako takové.

Pro porozumění vzniku, růstu a udržování je důležité ji od trestné činnosti jasně oddělit. Neméně důležité je vytvoření a uplatnění podmínek, pravidel (zákonů), které ji umožní omezit a postihovat.

Podmínky podporující korupci
• koncentrace politické moci a rozhodování, nedemokratické režimy (centralistické, totalitní nebo se vyznačující vládou mocenských klanů);
• apatická, nezajímající se, „poddanská“, té či oné vůdčí osobnosti lehce podléhající veřejnost, nezajímající se o politiku a veřejné věci, nebo na ni nemá dostatečný vliv;
• slabé právo, nedostatečná justice často sloužící jen mocným a vlivným k prosazování jejich zájmů – nedostatečná „vláda práva“;
• tajení informací, rozhodování, procesů a závislostí, nedostatek otevřenosti, transparentnosti;
• mocenské a politické kliky uzavřené pro veřejnost, občany a jejich kontrolu;
• velké a nekontrolované finanční částky tekoucí do veřejných nebo soukromých projektů;
• špatně placení úředníci a zaměstnanci veřejné správy.

Důsledky korupce
• oslabení správy veřejných věcí a politiky vedoucí až k rozpadu státu;
• oslabení hospodářských výsledků a ekonomiky vede až k nemožnosti podnikat;
• růst chudoby a nezaměstnanosti;
• rostoucí daně a daňové úniky;
• rostoucí nedůvěra v politiku, ekonomiku a k vlastním schopnostem, rezignace;
• odchod schopných lidí do sfér, kde se mohou lépe uplatnit.

Podíl korupce, jako další „daně“, je ve středně až více korupčních společnostech odhadován na 10-20% hrubého domácího produktu (HDP).

Index vnímání korupce
Od roku 1995 se používá pro srovnávání tzv. index vnímání korupce (Corruption Perception Index – CPI). Měření míry korupce snad ve všech státech je velmi obtížné. Nelze však srovnávat úroveň korupce podle měřitelných dat (např. počet zatčených, počet soudních případů). Tato data vypovídají více o vůli a schopnosti státu korupci odhalovat a potírat. Z tohoto důvodu se používá metoda subjektivního vnímání korupčního prostředí mezi podnikateli, analytiky, státními úředníka apod.
Korupce
Pochází z latinského slova corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit. Je to zneužití postavení nebo funkce k osobnímu prospěchu zejména v politice, veřejné správě, hospodářství.

Korupce postihuje jak hospodářství, tak politiku i společnost. Její velikost a organizovanost může mít různé stupně velikosti i propracovanosti. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním. Privilegia, neoprávněné příjmy a jejich vyžadování, udělování přízně, protežování - to jsou jen další z mnoha jejich příznaků.

Politická korupce vede ke kleptokracii, tj. vládě zlodějů, loupežníků, kdy odpadá i předstírání poctivosti a upřímnosti před veřejností.

Korupce se dnes neomezuje jenom na trestné aktivity pro ni tak typické, jako praní špinavých peněz, kuplířství, obchod s drogami, ale přispívá i ke zločinnosti jako takové.

Pro porozumění vzniku, růstu a udržování je důležité ji od trestné činnosti jasně oddělit. Neméně důležité je vytvoření a uplatnění podmínek, pravidel (zákonů), které ji umožní omezit a postihovat.

Podmínky podporující korupci
• koncentrace politické moci a rozhodování, nedemokratické režimy (centralistické, totalitní nebo se vyznačující vládou mocenských klanů);
• apatická, nezajímající se, „poddanská“, té či oné vůdčí osobnosti lehce podléhající veřejnost, nezajímající se o politiku a veřejné věci, nebo na ni nemá dostatečný vliv;
• slabé právo, nedostatečná justice často sloužící jen mocným a vlivným k prosazování jejich zájmů – nedostatečná „vláda práva“;
• tajení informací, rozhodování, procesů a závislostí, nedostatek otevřenosti, transparentnosti;
• mocenské a politické kliky uzavřené pro veřejnost, občany a jejich kontrolu;
• velké a nekontrolované finanční částky tekoucí do veřejných nebo soukromých projektů;
• špatně placení úředníci a zaměstnanci veřejné správy.

Důsledky korupce
• oslabení správy veřejných věcí a politiky vedoucí až k rozpadu státu;
• oslabení hospodářských výsledků a ekonomiky vede až k nemožnosti podnikat;
• růst chudoby a nezaměstnanosti;
• rostoucí daně a daňové úniky;
• rostoucí nedůvěra v politiku, ekonomiku a k vlastním schopnostem, rezignace;
• odchod schopných lidí do sfér, kde se mohou lépe uplatnit.

Podíl korupce, jako další „daně“, je ve středně až více korupčních společnostech odhadován na 10-20% hrubého domácího produktu (HDP).

Index vnímání korupce
Od roku 1995 se používá pro srovnávání tzv. index vnímání korupce (Corruption Perception Index – CPI). Měření míry korupce snad ve všech státech je velmi obtížné. Nelze však srovnávat úroveň korupce podle měřitelných dat (např. počet zatčených, počet soudních případů). Tato data vypovídají více o vůli a schopnosti státu korupci odhalovat a potírat. Z tohoto důvodu se používá metoda subjektivního vnímání korupčního prostředí mezi podnikateli, analytiky, státními úředníka apod."

Práce obsahuje tabulky a graf o rozsahu cca 1,5 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ