"Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se skládají.
Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie na energii vnitřní a naopak a důsledky, které z těchto přeměn vyplývají.

Kinetická teorie stavby látek

a) Látka jakéhokoli skupenství se skládá z částic (molekul, atomů nebo iontů). Prostor, který těleso zaujímá, není částicemi beze zbytku vyplněn – nespojitá struktura látky.
b) Částice se v látce pohybují neustálým neuspořádaným pohybem. Částice se v látce pohybují různými směry a rychlostmi různých velikostí. Tento druh pohybu se nazývá tepelný pohyb.
c) Částice na sebe navzájem působí současně přitažlivými a odpudivými silami. Velikost těchto sil závisí na vzdálenosti mezi částicemi.

Důkazy neuspořádaného pohybu částic v látkách:

• Tlak plynu je způsoben nárazy molekul na stěny nádoby
• Difúze = vzájemné pronikání látek. Se zvýšením teploty se zrychluje. Dochází k ní v plynech, kapalinách i pevných látkách.
• Brownův pohyb = nepřetržitý chaotický pohyb částic pevné látky v kapalině nebo plynu. Příčinou tohoto pohybu jsou různé hodnoty hybností, se kterými molekuly kapaliny (plyny) působí na částice

Protože se částice pohybují, mají kinetickou energii. Ze vzájemného působení mezi částicemi vyplývá, že soustava částic má potencionální energii. Pro rovnovážnou polohu částic se tato energie nazývá vazebná energie.

Modely struktur látek jednotlivých skupenství

 Plynná látka. Za normálních podmínek jsou střední vzdálenosti mezi molekulami plynu velké ve srovnání s rozměry molekul. V prostoru, který plyn zaujímá, se všechny molekuly neustále pohybují v různých směrech a různými rychlostmi. Čím větší je teplota plynu, tím je větší střední rychlost molekul plynu. Střední vzdálenost částic je přibližně 3 nm. Celková kinetická energie je větší než celková potencionální energie plynu.
 Kapalná látka. Molekuly kapalin nejsou tak volně pohyblivé jako u plynů. Jsou navzájem přitahovány sousedními částicemi. Částice kapaliny se vyznačují určitou uspořádaností, ale jen na krátkou vzdálenost. Střední vzdálenost částic je přibližně 0,2 nm. Velikost Ep je přibližně stejná jako velikost Ek.
 Pevná látka. Většina pevných látek je složena z částic s pravidelným uspořádáním, kdy částice vytvářejí krystalovou strukturu. Částice tvořící pevnou látku vykonávají kmitavé pohyby kolem svých rovnovážných poloh. S rostoucí teplotou se amplitudy výchylek částic zvětšují. Některé pevné látky mají jen částečně uspořádanou strukturu a nazýváme je látky amorfní. Střední vzdálenost částic je přibližně 0,2 – 0,3 nm.
Velikost Ek je menší než velikost Ep.
 Plazma. Plazma je často nazýváno jako čtvrté skupenství látky. Je to soustava elektricky nabitých částic (elektronů a iontů) a neutrálních částic. Příkladem přírodního plazmatu je plamen, polární záře nebo blesk. Umělé plazma vzniká při elektrických výbojích v plynu."

Důležité pojmy jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ