"Tomáš Akvinský se narodil roku 1225 jako syn hraběte Landulfa z Aquina. Jeho studia začala poměrně brzy - ještě v chlapeckém věku ho poslali na universitu do Neapole, kde studoval svobodná umění. V 17ti letech vstoupil do dominikánského řádu, později odešel na další studia do Paříže. Zde se stal žákem Alberta Velikého, odešel s ním i do Kolína nad Rýnem (kvůli dalším studiím). Zde strávil 4 roky. Roku 1252 se vrátil zpět do Paříže, aby mohl zahájit svou akademickou činnost - stal se učitelem teologie.

Během svého pobytu v Itálii se, díky překladům Viléma z Moerbeke, seznámil s dílem Aristotela. Vrcholným obdobím jeho života se stala léta 1269-1272, kdy pobýval v Paříži a byl nejuznávanějším učitelem teologie. K jeho posouzení byly směřovány všechny sporné otázky z oblasti teologie. Řád ho také vyslal do Neapole, aby tam zřídil generální studium teologie (řádovou universitu). Papež ho povolal do Lyonu, kde se měl Akvinský zúčastnit koncilu. Zemřel cestou v klášteře Fossa Nova roku 1274.

Dílo Tomáše Akvinského je velice rozsáhlé a sám autor je pro větší přehlednost rozčlenil (kladl důraz na to, aby učitel učil nejen pokročilé, ale i začátečníky, a proto se snažil o jednoduchost a jasnost)."

Součástí práce je drobná podobizna.