"René Descartes se narodil roku 1596 ve šlechtické rodině v Touraine ve Francii. S vědou se seznámil na studiích v jezuitské koleji v La Flćche. Zde si oblíbil matematiku natolik, že jej ostatní vědy již nezajímaly.

V jeho životě se střídají dvě období: buď žije v naprostém ústraní a věnuje se vědecké činnosti (studiu matematiky), nebo vyhledává dobrodružství (např. jako voják ve třicetileté válce). Pak se usadil v Holandsku, kde psal a bádal, se světem byl v kontaktu pouze díky korespondenci s P. Mersennem.

Roku 1649 přijal pozvání švédské královny Kristiny, po roce zde však zemřel.

• Svět (1633) - Descartes tento spis sám zničil poté, co se dozvěděl o Galileově odsouzení.
• Rozprava o metodě (1637) - spis vyšel nejprve anonymně. Pojednává o tom, jak správně vést rozum a jak hledat pravdu ve vědách.
• Meditace o první filosofii (tj. o metafyzice; 1641) - spis o rozdílu mezi lidským tělem a duchem, Descartes zde dokazuje také Boží existenci.
• Principia philosophiae (1644) - systematický výklad Descartesových myšlenek
• Dopisy o lidském štěstí
• Vášně duše
• Pravidla pro vedení rozumu

Descartes, R.: Pravidla pro vedení rozumu. Nakladatelství OIKOYOMENH. Praha 2000. 1. vyd. ISBN 80-7298-000-9 S.9
"Totéž soudí lidé i o vědách a podle rozdílnosti předmětů zkoumání odlišují jednu vědu od druhé a jsou přesvědčeni, že je třeba pěstovat každou zvlášť vždy s vyloučením těch ostatních. V tom se ovšem mýlí. Neboť veškeré vědy nejsou nic jiného než lidská moudrost, která je stále jedna a tatáž, jakkoli mnohým rozličným předmětům se věnuje... A věru je mi velmi divné, že většina lidí přepečlivě prozkoumává lidské mravy, síly v rostlinách, pohyby hvězd, transmutace kovů a další předměty podobných oborů, zatímco téměř nikdo nepřemýšlí o zdravé mysli čili universální moudrosti, o niž zde jde.""