"Sókratés se narodil okolo roku 470 v Athénách jako syn sochaře a porodní báby. Účastnil se polních tažení, na kterých vynikal svou statečností. U otce se vyučil řemeslu, které opustil, aby se mohl plně věnovat novému způsobu vyučování, k němuž se cítil být povolán. Díky tomuto vyučování se také přestal věnovat své rodině (známé jsou výčitky jeho ženy Xantipy).
Každý den se procházel po athénských ulicích obklopen svými žáky, kteří vesměs pocházeli z vyšší sociální vrstvy obyvatel, než byl on sám. Vyučoval zadarmo, živ byl pouze z darů a pohostinnosti žáků a přátel. Jeho nový vyučovací způsob byl pouhý rozhovor – hra otázek a odpovědí. Otázky byly nejdříve obecné (např. Která ústava je nejlepší?), postupně se však dostávaly do hloubky, až dokud odpovídající nepřiznal, že nezná odpověď. To byl pro Sókrata cíl.

Další Sókratovy osudy určila politická situace v Athénách. V době, kdy se všechny síly v Athénách měly spojit proti spartskému nepříteli, rozhořel se zde boj mezi demokraty, kteří zrovna vládli, a těmi, kteří potají stranili aristokratické Spartě. Na čas byla demokracie v Athénách svržena, ale nakonec byla znovu nastolena. Sókratés se sice politicky neangažoval, přesto byl považován za mluvčího aristokratické strany a jako takový byl nakonec postaven před soud kvůli bezbožnosti (což byla žaloba vskutku neoprávněná). Jeho obhajovací řeč se dochovala pouze v Platónově podání. Byl odsouzen k smrti a podle tehdejšího způsobu popravování musel vypít pohár jedu. Byla mu poskytnuta možnost útěku, odmítl ji však, protože se mu zdálo nesmyslné žít někde jinde než v Athénách.
Nezanechal po sobě žádné dílo, jeho řeči známe pouze ze sepsání jeho žáků."

Součástí práce je drobná podobizna.