"Senzomotorické
je učení se pohybovým návykům. Uskutečňuje se jako cvičení (výcvik, trénink). U člověka je to například jízda na kole, jízda na lyžích, hra na hudební nástroj a různé druhy sportovních, manipulačních a pracovních činností.

Senzomotorické učení probíhá již v brzkém věku dítěte a to výcvikem základních hygienických návyků a sebeobsluhy. Podstatou je osvojování pohybových struktur založených na vzájemné koordinaci pohybů a koordinaci pohybů se senzorickými dojmy. Výsledkem jsou motorické návyky, které spočívají na obratnosti (pohyby svého těla) a zručnosti (manuální činnosti), uplatňují se zde i kognitivní procesy (příkladem je tenis, který vyžaduje kromě pohybové obratnosti i osvojení určitých taktických postupů).

Percepčně motorické
Když se spojí senzomotorické dovednosti s percepčními stimuly, vzniknou percepčně motorické dovednosti (např. psaní na klávesnici, hraní podle not, psaní písmen). Učitel pomáhá formovat a upevňovat dovednosti, které vedou k nácviku až k automatizaci.

Percepční
Smysluplné vnímání (percepce) je základní podmínkou kvalitního učení. Učením lze schopnost percepce (percepční pohotovost, všímavost) rozvíjet. Nutná je adekvátní činnost smyslových orgánů, existují zde individuální zvláštnosti i rozdíly v rychlosti percepce. Kvalita percepce je ovlivňována rozvojem rozlišování, zkušeností a znalostmi v příslušné oblasti poznání.

Verbální
Verbální učení je nejrozšířenějším druhem učení u člověka - je činností specificky lidskou. Vymezuje se jako osvojení posloupnosti reakcí, které mají verbální povahu. Vztahuje se na osvojení slov a dalších symbolů (matematické, chemické aj.). Základem verbálního učení jsou asociace mezi slovy nebo symboly; asociace mezi slovy a jejich reálnými reprezentacemi. Je to učení, kde má největší význam paměť (paměťové učení). Výsledkem jsou vědomosti jakožto základ pro utváření dovedností."