"Úvod
Devátou kapitolu knihy Egyptský člověk a jeho svět věnuje Erika Feuchtová popisu života žen ve starém Egyptě. Zabývá se významem manželství a rodiny, vzděláním žen, jejich právy a povoláními. Vysvětluje úlohu královen a role některých soudobých bohyň. V závěru své práce srovnává postavení staroegyptských a dnešních žen.
Aby mohla vytvořit obraz života staroegyptských žen, autorka využila informací z právních dokladů a dopisů z doby Střední říše a také svědectví dochované v podobě mýtů, které občem vznikaly z pohledu mužů, podobně jako například texty na jejich památnících.

Manželství a rodina
Předpokladem manželství měla být láska, výběr manžela či manželky ale ovlivňovali také rodiče. Ženy se vdávaly přibližně ve věku od dvanácti do patnácti let. Kdo se o ženu ucházel, musel požádat o svolení ke sňatku jejího otce, se kterým později uzavřel manželskou smlouvu. Pokud již byl otec ženy po smrti, zastoupila ho její matka či mužský příbuzný. Manželství bývalo patrilokální, žena se po svatbě přestěhovala do manželova domu.
Egypťané byli většinou monogamní, mnohoženství bylo přípustné pouze v některých obdobích. Nicméně i tehdy byla některá manželek považována za hlavní a nesla titul „paní domu“.
Smyslem manželství bylo potomstvo. Již na nenarozené dítě lidé pohlíželi jako na živou bytost. Mateřské lúno bylo chápáno jako nádoba, ve které se dítě vyvíjí z mateřského mléka a z mužské sémě. Žena rodila v dřepu, s pomocí porodní báby, v altánu postaveném na střeše či vedle domu. Po porodu v něm zůstávala ještě dva týdny, v období očisty. Velmi často matky v šestinedělí umíraly a vysoká byla také úmrtnost novorozeňat.
Děti byly kojeny až do tří let. Někdy byla tato povinnost přenechána kojné, která se pak těšila velké úctě. Mezi kojnou a dítětem vznikal příbuzenský vztah, a přestože výchovu měla na starosti především matka, podílela se na ní také kojná.
V případě, že bylo otěhotnění ženy nežádoucí, používala antikoncepci, kterou byl například výplach kyselým mlékem nebo také směs akácových trnů, datlí a medu či velbloudí trus vkládané do pochvy. Byl znám vztah mezi pohlavním stykem, vynecháním menstruace a těhotenstvím i to, e v prvních pěti měsících zabraňuje novému početí kojení. Jak je zmíněno výše, smyslem manželství bylo potomstvo. Samotná neplodnost však nebyla považována za důvod k rozvodu, i když k němu nakonec často vedla. Lidé věděli, že její příčina může být u obou partnerů.
Není známo, jak veřejnost pohlížela na předmanželský sex, je ale pravděpodobné, že k němu nedocházelo především z důvodu nízkého věku žen. Pokud byla žena matkou nemanželského dítěte, lidé jí opovrhovali jako prostitutkou.
Po smrti byly ženy pohřbívány společně se svými manžely a byly uvedeny na jejich památnících."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ