"1. Stavba kosti
Kost (latinsky: OS) se skládá z buněk (Osteocytů), vláken (elastických a kolagenních) a mezibuněčné hmoty. V kosti by měla být rovnováha látek anorganických (sloučeniny fosforu a vápníku) a organických (vytvářených tělem). V dětství jsou v převaze látky organické, tudíţ jsou kosti velmi pruţné. Ve stáří převaţují látky anorganické, proto jsou kosti křehké. Kost je ţivý plastický orgán a patří mezi oporná pojiva.

1.1. Kloubní plocha
Na kosti je přítomna kloubní plocha (epifýza), která je potaţena chrupavkou. Kloubní plocha zmenšuje tření při pohybu kloubu.

1.2. Okostice
Dále se kost skládá z okostice (Periost), coţ je tvrdá vazivová blána, kterou je potaţena celá kost. U dětí je natolik silná, ţe i při zlomení kosti, je schopna kost drţet zdánlivě neporušenou. Periost je ke kosti připojen krátkými vazy a umoţňuje růst kosti do šířky. Okostice je protkána cévami a nervy. Umoţňuje hojení zlomenin, díky vazivovému svalu, který později zkostnatí.

1.3. Kost hutná
V kosti se nachází kompaktní kost, která tvoří střední část kosti a povrchovou vrstvu kosti plochých a krátkých. Kompaktní kost je tvořena z Haversových kanálku (základní hmota uspořádaná do lamel). V dutinách mezi lamelami jsou kostní buňky, které odolávají nárazům, Ke středu kosti hmota řídne, kvůli odlehčení.

1.4. Kost Houbovitá
Kost se skládá z spongiózní kosti, která se ukrývá pod kostí kompaktní. Spongiózní kost tvoří vnitřek kosti, zejména kostí plochých a krátkých, také jí můţeme najít v hlavicích dlouhých kostí, kde tvoří trámčinu. Trámce se vzájemně kříţí a tím tvoří prostorovou síť. Způsob uspořádání trámců se přestavuje v závislosti na zatíţení kostry (např. při sportu, nemoci, zaměstnání atd.) Vrcholy trámečků vţdy míří proti směru tlaku a tahu. Spongiózní kost není protkaná nervy.

1.5. Kostní dřeň
Kostní dřeň je jednou z nejdůleţitějších částí kosti. Kostní dřeň je krvetvorná tkáň (hematogenní), která vytváří červené krvinky. Je v houbovité tkáni a střední dutině kosti, vyplňuje trámčinu. V těle dospělého člověka je zhruba 1,5 kg kostní dřeně. V dospělosti se krvinky tvoří jen v hematogenní kostní dřeni krátkých kostí (např. pánevní kosti, ţebrech, hrudní kosti). Za den kostní dřeň můţe vyprodukovat aţ miliardy krvinek. Ve stáří se v kostní dřeni ukládá tuk a tím dřeň ţloutne a ztrácí krvetvornou schopnost. Lidový název kostní dřeně je morek."

Součástí práce jsou obrázky o rozsahu cca 1 strany.