"Literární program Ruchovců a Lumírovců
- od 70. let 19. století nastává značný kulturní rozvoj společnosti, přibývá počet kulturních organizací, nová nakladatelství: Ottovo nakladatelství (Ottův naučný slovník) - objevuje se snaha o vytvoření stálého českého divadla (r. 1868 položen základní kámen Národního divadla)
- rozvoj divadla - otevřeno 1881 Národní divadlo x vyhořelo - znovu otevřeno
- české měšťanstvo se zapojuje do kultury
- 1890 založena Česká Akademie pro vědu, slovesnost a umění
- ze společenského hlediska dochází k rozporu - prohlubování rozdílu buržoazie a dělnictva, v politice se vedou ostré spory o budoucnost národa, vznikají Mladočeši x Staročeši = strany
- mladá básnická generace vystoupila na veřejnosti prostřednictvím časopisů nebo almanachů
- v 70. a 80. letech se literatura diferencuje na dva směry reprezentované dvěma literárními skupinami Ruchovci a Lumírovci

a) Ruchovci
- skupina kolem almanachu Ruch (vyšel u příležitosti položení základního kamene ND 1868) a byl redigován Josefem Václavem Sládkem
- věnovali se aktuálním národním a sociálním problémům, usilovali o osvobození české literatury od cizích vlivů, básnici jsou tradičnější v látce i formě. Označováni jako škola národní.
- Národní škola - navazuje na národní obrození, nechává se jím inspirovat, ignorují Májovce
- vlastenecké náměty, historické náměty z Českých a Slovenských dějin, čerpají z venkova - sociální charakter, nebo se zabývají vztahy Čechů a Němců
- Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek (x jenom určitou dobu) + autoři, kteří píšou historickou beletrii - Václav Beneš Třebízský, Alois Jirásek
- píšou většinou pouze vlastenecké básně a básně na sociální náměty, píšou patetickou politickou poezii

b) Lumírovci
- přispívají do časopisu Lumír (od 1877), od konce 70. let je vede Josef Václav Sládek
- kosmopolitní škola - navazuje na ní další literatura (moderní umělecké směry), prosazují svobodu básnické tvorby a její světovost
- vychází z Májovců - snaha o kontakt české literatury s jinými národy
- překládají z němčiny, francouzštiny, angličtiny + přebírají nové literární žánry a formy z evropských literatur
- mají jednotný program - chtějí uměleckou svobodu - psát o čem chtějí a jak chtějí
- chtějí českou, nepolitickou poezii - milostná a úvahová poezie
- Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek, Julius Zeyer
- píší poezii i prózu, dramata vysokého stylu

Svatopluk Čech (1846 - 1908)
- Ruchovec
- vlastenecký člověk, samotář, plachý člověk - odmítal veřejné pocty
- stal se redaktorem časopisu Květy, poté se věnoval výhradně literatuře

1) lyrická poezie
- vlastenecké básně se sociálními náměty, historické náměty - navazují na Národní obrození
- popisuje vztah Čechů a Němců, snaha burcovat český národ k zvýšení zájmu o politiku, karikuje chování staročechů
- krátké básně s pravidelným rýmem, rychlé metrum, snadno zapamatovatelné
- Nové písně, Jitřní písně, Písně otroka"

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ