"1. česká realistická próza
Alois Jirásek
- narodil se v Hronově
- jako středoškolský učitel působil v Litomyšli a od roku 1888 v Praze
- první světová válka ho přiměla k politickému vystoupení, roku 1917 podepsal mezi prvními květnový Manifest (čeští spisovatelé se v něm přihlásili k boji za samostatný stát)
- vrchol českých dějin spatřoval Jirásek (stejně jako Palacký) v husitství a bratrství, úpadek viděl v době pobělohorské. Rád se také vracel k období národního obrození

Charakteristika Jiráskových románů
- nositelem dějinných hnutí je pro něj vždy lid, z toho vyplývá i umělecká výstavba jeho románů: nejsou monografické, jejich hrdinou není jedna postava (tak tomu bývalo často u starších typů historické prózy), ale lid typizovaný několika postavami, které ztělesňují názory a postoje rozsáhlého lidového kolektivu
- bohatý děj se line několika proudy, které se navzájem prolínají
- dokázal barvitě a náladově představit dobovou atmosféru, dramaticky zobrazoval válečné scény a vystihoval patriarchální zátiší
- často se však spojuje konvenční motivací událostí, nedostatečně prokreslenou psychologií postav, z nichž zvláště ženské postavy jsou málo výrazné
- kompozice některých románů má spíše podobu volně skládané kroniky
- větší díla se mu rozrůstají zpravidla v celé cykly

Jiráskovo dílo je velmi rozsáhlé
- spisovatelův zájem začíná českým pravěkem a pokračuje přes dobu posledních Přemyslovců k husitství, jeho doznívání až k době pobělohorské a obrozenecké
- dobu husitskou zobrazil především ve třech rozměrných románech: Mezi Proudy, Proti všem a Bratrstvo

Mezi Proudy
- třídílný román: Dvojí dvůr, Syn Ohnivcův, Do tří hlasů
- zachycuje vznik českého reformního hnutí v době vlády Václava IV. ve všech jeho složkách: národní, sociální i náboženské
- prolínající se dějová pásma představují narůstání společenských rozporů i národnostních třenic na univerzitě
- v protikladu k životu vyšších kruhů zobrazil Jirásek i lidové postavy (zvláště Ohnivce Šípa, přísně soudícího soudobý mravní rozklad)
- v třetím díle je již patrné, jak roste radikalismus lidového hnutí

Proti všem
- trilogie z husitské doby: Skonání věků, Kruciata, Boží zástup
- navazuje na román Mezi proudy
- zobrazuje rozmach a vrchol husitského hnutí
- v tomto díle se Jirásek snažil zachytit a umělecky ztvárnil všechny složky husitské revoluce v jejich diferencovanosti: radikální tábory i chiliastické sekty a umírněné Pražany
- dějový rámec svazují osudy zemanské dcery Zdeny z Hvozdna a její láska k fanatickému knězi Bydliskému
- ideovým vyvrcholením díla je vylíčení bitvy na Vítkově


Bratrstvo
- volně navazuje na obě trilogie
- je to umělecky nejucelenější Jiráskův historický román: Bitva u Lučence, Mária, Žebráci
- nezobrazuje už rozmach husitství v jeho plné síle, spíše jeho dohasínání a postupný rozklad
- v tomto díle vrcholí Jiráskovo vypravěčské i kompoziční umění, které opustilo metodu volného spojování několika dějových pásem
- intimní příběh lásky mezi hejtmanem Talafúsem a vášnivou a zrádnou Máriou souvisí přímo s dějových tokem a historickými událostmi
- ve „věrné zrádkyni“ Márii se autorovi podařilo vytvořit plnokrevnou ženskou hrdinku, jednu z mála v jeho tvorbě"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ