"Šťastný princ
Žánr : Epika, pohádka
Doba a místo děje : Doba děje nelze z textu určit, zlaté město
Charakteristika hlavních postav :
Šťastný princ :
• Byl celý pokryt zlatem, oči měl ze safírů
• Když byl ještě živý, nevěděl, co je to smutek a slzy, protože znal jenom radovánky a plesy
• Teprve jako socha uviděl všechnu chudobu svého města a rozhodl se obětovat pro chudé
• Nakonec princi pukne žalem jeho olověné srdce
Vlašťovičák :
• Měl odletět do Egypta, ale zamiloval se do rákosové Třtiny a opozdil se
• Cestou do Egypta přespí na rameni Šťastného prince a seznámí se s ním
• Létal po městě s drahocennými částmi prince, aby je dal chudým
• Nakonec umrzne
Děj :
Celé město obdivovalo sochu Šťastného prince. Matky ho dávaly za příklad svým dětem, děti si o něm mysleli, že je šťastný a konšelé ho obdivovali. Jednoho dne se Vlašťovičák rozhodne, že na své cestě do Egypta přespí na rameni Šťastného prince. Když už se ukládá ke spánku, kápne na něj kapka vody, ale nebe je bez mráčků. Vlašťovičák se chystal odletět, ale kápne na něj další kapka, on vzhlédne a uvidí oči prince zalité slzami. Vlašťovičák je zvědavý a začne se Šťastného prince vyptávat, a tak mu princ vypráví svůj život. Nakonec princ Vlašťovičáka poprosí, aby odnesl chudé švadleně rubín z jeho jílce, aby mohla koupit svému synovi pomeranče. Vlašťovičák se chvíli zdráhal, ale nakonec a s rubínem ke švadleně zaletěl. Vlašťovičák se druhý den chystal odletět do Egypta, ale princ ho umluví, aby zůstal ještě jednu noc. Šťastný princ vyprávěl Vlašťovičákovi o mladíkovi, co musí dokončit divadelní hru, ale je mu příliš velká zima, a tak nemůže psát. Vlašťovičák vyklovl princovi jedno oko a zaletí s ním k mladíkovi. Vlašťovičák se následující den chystal do Egypta, ale princ mu vyprávěl o holčičce na náměstí, co prodává sirky, a tak vyklovl Vlašťovičák princi druhé oko a odletěl s ním k holčičce. Princ byl nyní úplně slepý, a proto se Vlašťovičák rozhodl, že s ním zůstane už navždy a vyprávěl mu o všech krásách, co kdy viděl. Ale princ chtěl vědět, co se děje v jeho městě, a tak Vlašťovičák létal po městě a vyprávěl princi o tom, co viděl. Princ po návratu Vlašťovíčáka chtěl, aby z něho oloupal všechno zlato a rozdal ho chudým. Přišel sníh a mráz, vlašťovičákovi byla hrozná zima a poznal, že umírá. Naposled se rozloučil s princem a padl mu mrtvý k nohám. V tom okamžiku se ozvalo prasknutí, to prasklo princi olověné srdce. Příštího dne šli kolem konšelé a všimli si, že socha je úplně obyčejná, a tak ji nechali roztavit. Byla svolána městská rada, kde se všichni konšelé hádali, čí socha bude nově ve městě stát. Socha byla roztavena, až na olověná srdce, které nešlo roztavit, a tak ho dělníci vyhodili na smetiště, kde ležel i mrtvý Vlašťovičák. Bůh přikázal svému andělovi, aby mu donesl dvě nejcennější věci z města a anděl mu donesl olověné srdce a tělo Vlašťovičáka."