"Dějiny Rakouska

Autoři: Václav Veber, Milan Hlavička, Petr Vorel, Miloslav Polívka, Martin Wihoda, Zděněk Měřínský

Nakladatelství: Lidové noviny, 727 stran, 2002, Praha, ISBN 80-7106-491-2

Autor se snaží srozumitelným způsobem předložit laickému čtenáři dějiny Rakouska. Nesnaží se zacházet do zbytečných extrémů, ale snaží se o plastický a pochopitelný obraz rakouské společnosti. Autor se v knize pokouší o přehledný a objektivní popis dějin Rakouska od nejstarších dob po současnost.

Kniha se skládá ze sedmi kapitol, a to 1. Rakousko před Rakouskem (do roku 907), 2. Od pohraniční marky k říšskému vévodství (907 - 1278), 3. Habsburci cestou na výsluní (1278 - 1490), 4. Vznik, rozvoj a první krize podunajské monarchie (1490 - 1657/1665), 5. Habsburská monarchie v době barokní a osvícenské (1657/1665 - 1790), 6. Rakouská monarchie v „dlouhém“ 19. století (1790 - 1918) a 7. Mezi východem a západem.

Kapitolu 1. Rakousko před Rakouskem (do roku 907) napsal Vladimír Měřínský, rozkládá se na stránkách 9 až 64. Je složená ze 3 podkapitol, a to Od prvních stop člověka k počátkům římské moci na středním Dunaji (strana 9), Půltisíciletí římské moci (strana 33) a Raněstředověká Evropa a Rakouské země (strana 50).

Kapitola 2. Od pohraniční marky k říšskému vévodství (907 - 1278) začíná na straně 65 a končí na straně 134. Hlavním autorem je Martin Wihoda. Mezi podkapitoly lze zařadit např. zrození prostoru (strana 65), Křižovatka v srdci Evropy (strana 97) nebo Proměny říšské a zemské (strana 121). Celkově se kapitola skládá ze 4 podkapitol.

Na podkapitoly Rakousko v 19. století (strana 135) a Rakousko v 15. století: Na cestě ke královské a císařské koruně (strana 174 je rozdělena v pořadí třetí kapitoly Habsburci cestou na výsluní (1278 - 1490). Tuto napsal Miloslav Polívka na stranách 135 - 198.

Sedm podkapitol (například Rakousko za Maxmiliána I. (strana 199), Doba konsolidace - strana 231 nebo Před bouří - strana 253) je zahrnuto do kapitoly 4. Vznik, rozvoj a první krize podunajské monarchie (1490 - 1657/1665), kterou napsal Petr Vorel na stránky 199 až 286.

Milan Hlavačka napsal kapitolu 5. Habsburská monarchie v době barokní a osvícenství (1657/1665 - 1790) na stranách 287 - 365. Kapitola je přehledně rozdělena na 5 podkapitol, například Leopoldova vláda a turecké války (strana 287), Ve víru válek (strana 334) nebo Osvícenské reformy (strana 341).

Předposlední kapitolu 6. Rakouská monarchie v „dlouhém“ 19. století (1790 - 1918) napsal Milan Hlavačka. Pět podkapitol (například Války s revoluční Francií - strana 366, Vídeňské revoluce a nový absolutismus - strana 402 nebo První světová válka a rozpad habsburské monarchie - strana 462) je rozloženo mezi stranami 366 a 471.

Sedmou kapitolu - mezi východem a západem - autor Václav Veber rozdělil na 3 podkapitoly. Tyto jsou: První republika (strana 472), Východní marka (strana 531) nebo Druhá republika (strana 548). Tato kapitola je rozložená na stranách 472 až 604.

Na konci knihy jsou autory zařazeny Dodatky. Tyto jsou rozděleny na Chronologický přehled významných událostí, Panovníci a hlavy států; spolkoví kancléři, Rodokmeny, Výběr z literatury a Rejstřík.

Chronologický přehled významných událostí na stranách 607 až 623 uvádí významné události od nejzazších časů (15 př. n. l. - římská okupace norického království) až po moderní současnost (1. 1. 2002 - rakouský šilink, který platil v letech 1924 - 1938 a 1945 - 2001, byl zaměněn za euro).

Panovníci a hlavy států; spolkoví kancléři začínají na straně 623 a končí na straně 638. Na začátku je tato část knihy rozdělena na několik hlavních bloků. Tyto jsou uvedeny několika základními historickými daty, poté jsou chronologicky uvedeni vládci, kteří na tom kterém území vládli od historicky nejstaršího. Lze uvést např. „blok“ Bavorsko, Štýrsko nebo Tyrolsko. Část s názvem Rakouské císařství - Rakousko - Uhersko je rozdělena na 4 části, ve kterých jsou časově seřazeni kancléři, předsedové a ministři zahraničí tohoto státního útvaru. Část Rakouská republika uvádí spolkové prezidenty a spolkové kancléře od vzniku samostatné republiky až po současnost.

V části nazvané Rodokmeny jsou graficky vyjádřené části rodokmenů rodin, které vládly na území Rakouska od jeho prvopočátků. Jedná se o 11 rodokmenů očíslovaných arabskými číslicemi. Mezi nimi jsou např. I. Rodokmen bavorských Luitpoldingů (strana 639), V. Rodokmen korutanských Sponheimů (strana 644) nebo XI. Rodokmen ke grafické náročnosti jsou rodokmeny vládnoucích rodin rozloženy mezi strany 639 až 653.

Výběr z literatury uvádí v abecedním pořádku podle hlavního autora všechny knižní publikace, které autoři při psaní knihy využili. Tento výběr je rozdělený na několik tematických částí, například Soudobé práce, Dějiny habsburské dynastie nebo Bibliografie rakouských dějin pro vrcholný středověk (1278 - 1493). V každé této časti jsou knižní publikace řazeny podle abecedy, podle hlavního autora.

Do Rejstříku nejsou zaneseny obsahy mapek chronologických přehledů, seznamu panovníků, hlav států a ministerských předsedů a rodokmenů. Není zde z pochopitelných důvodů uvedeno heslo Rakousko pro jeho příliš častý výskyt. Jsou zde abecedně seřazena jména osob, národů, místní a zeměpisné názvy, nebo názvy věcí a jiného abstraktu. Rejstřík se rozkládá na stranách 670 až 721.

Celou knihu doprovází velmi bohatá obrazová dokumentace. Jedná se především o fotografie (osob, různých momentek, apod.), mapky (vysvětlující nastalou situaci na určitém území), kresby, obrazy apod."