"Dějiny jihoslovanských zemí

Autor: Miroslav Šesták, Miroslav Tejchman, Lubomíra Havlíková, Ladislav Hladký, Jan Pelikán

Nakladatelství: Lidové noviny, 1998, 756 stran, ISBN 80-7106-266-9

Kniha je rozdělena na sedm bloků, tyto bloky jsou dále děleny na kapitoly a tyto jsou dále děleny na podkapitoly. Blok I. Jihoslovanská etnika a státy ve středověku dostala na starosti jako hlavní autorka Lubomíra Havlíková.

Dvě kapitoly, 1. Osídlení Balkánu Slovany a první jihoslovanské státy a 2. Rozmach a úpadek jihoslovanských zemí a států ve vrcholném středověku, jsou rozepsány na stranách 9 až 11. Kapitola 1 zahrnuje např. tyto podkapitoly: Příchod Slovanů (strana 11), Východoalpské země v raném středověku (strana 15) nebo Počátky Chorvatského státu (strana 23), druhá kapitola se skládá například z podkapitoly Srbský stát (strana 52), Chorvatské země mezi Uhrami, Byzancí a Benátkami (strana 79) nebo Slovinské země (strana 102).

Druhý blok Jihoslované pod nadvládou Osmanů, Habsburků a se skládá ze tří kapitol, a to 1. Jihoslovanské oblasti v rámci osmanské říše (Ladislav hladký, strany 115 - 137), 2. Chorvatské a slovinské země pod nadvládou Habsburků a Benátek (Miroslav Šesták, strany 138 - 138) a 3. Kulturní vývoj (Miroslav Šesták, Ladislav Hladký, strany 169 - 178).

Blok III. Formování novodobých jihoslovanských národů a jejich státnosti je rozdělený na 4 části, první napsal Ladislav Hladký a rozkládá se na stranách 179 až 209, druhou část napsal Miroslav Šesták na stranách 210 - 276, třetí kapitolu napsal Ladislav Hladký (strany 277 - 316).

Bloky IV. (strany 385 - 444) a V. (strany 445 - 492jsou každá rozdělena na dvě kapitoly, blok IV. na 1. Pokus o parlamentní demokracii a 2. Královská diktatura, blok V. na části 1. Okupace a kolaborace a 2. Rezistence a občanská válka. Oba bloky byly napsány Miroslavem Teichmanem.

Blok VI. Socialistická Jugoslávie napsal Jan Pelikán na stranách 493 až 558. Blok má 3 kapitoly, a to 1. Nastolení komunistického režimu (strany 495 - 523), 2. Jugoslávie na křižovatce (strany 523 - 557) a 3. Rozklad komunistické federace (strany 558 - 582).

Kapitoly bloku VII. Jihoslovanské státy po rozpadu Jugoslávské federace napsali dva autoři - Ladislav Hladký a Jan Pelikán. Skládá se z pěti kapitol, například se jedná 1. Slovinsko (strana 585 - 591), 3. Chorvatsko (strana 609 - 606) nebo Makedonie (strana 649 - 660).

Dodatky začínají na straně 665 a končí na straně 752. Jsou do nich zařazeny Chronologický přehled významných událostí, Výběrový seznam literatury, Přehled panovníků a politické reprezentace a Rejstřík.

Chronologický přehled významných událostí shrnul významná historická data od nejstarších dob až po moderní dějiny. Prvním záznamem je rok 517 - první doložené vpády slovanských kmenů do Ilýrie a Makedonie, posledním záznamem je datum 1998 (leden) - předání správy nad východní Slavonií chorvatským úřadům.

Výběrový seznam literatury je rozdělen na několik částí. Jedná se o abecední sezam literatury, kterou autoři využili při zpracování knihy. Jedná o části Souhrnná zpracování, Středověk a raný novověk (období do roku 1800), Novověk (období 1800 - 1918) a Nejnovější dějiny (po roce 1918).

Přehled panovníků a politické reprezentace nejdůležitějších útvarů jihoslovanské oblasti - mimořádně komplikovaný politický vývoj jihoslovanského regionu je příčinou snížené přehlednosti, neúplnosti a torzovitosti soupisu, který si přes snahu autorů udržuje orientační charakter a zůstává výsledkem řadu kompromisů. Na začátku je tato část knihy rozdělena na několik hlavních bloků. Tyto jsou uvedeny několika základními historickými daty, poté jsou chronologicky uvedeni vládci, kteří na tom kterém území vládli od historicky nejstaršího. Lze uvést například „blok“ Chorvatsko (od roku 1526 součást Habsburské monarchie), Habsburská monarchie nebo Středověké Srbsko. Například u části Svazová republika Jugoslávie jsou již uvedení prezidenti, předsedové svazových vlád nebo srbští prezidenti. Podobný postup autoři uplatnili i u části Chorvatsko nebo Bosna a Hercegovina.

V Rejstříku jsou abecedně seřazena hesla, která jsou spojena s obsahu knihy. U každého hesla jsou přiřazena čísla stránek, na kterých se příslušná hesla nejvíce objevují.

Celou knihu doprovází bohatá fotografická dokumentace, ke každé fotografii jsou přiděleny popisky, které upřesňují situaci na fotografii."