1.	Psychologie práce

2.	Psychotechnika a Hugo Münsterberg

3.	Sociální psychologie práce

4.	Další související obory

4.1	Psychologie řízení

4.2

Ergonomie

4.3	Inženýřská psychologie

5.	Pracovní způsobilost

5.1

Fyzická

5.2

Psychická

5.3

Odborná

5.4	Morální a občanská

6.	Role personálních agentur

7.	Průběh pohovoru a testy

8.	Assessment

"Kromě již zmíněné psychotechniky a sociální psychologie práce vzniklo časem více těchto ‚rozvíjejících‘ odvětví jako jsou např. psychologie řízení, ergonomie, inženýrská psychologie, a mnohé další. Všechna tato odvětví v současnosti vytváří psychologii práci dnes, bez které si naprostá většina odborníků ani laiků nedokáže efektivní pracovní proces představit.
Jedním ze základních a nejčastějších pojmů v psychologii práce je pojem ‚pracovní způsobilost‘. Můžeme ji charakterizovat jako přiměřenost vybavení (souhrn několika faktorů od psychických po fyzické předpoklady) pracovníka vůči požadavkům pracovní pozice o kterou se uchází. Dílčí složky pracovní způsobilosti jsou následující: a) fyzická způsobilost – bývá posuzována lékařem (jedná se o zdravotní stav uchazeče; zjištěná skutečnost je obzvlášť důležitá zejména pro fyzicky náročnější zaměstnání, jako např. dělník na stavbě, řidič autobusu, apod.); b) psychická způsobilost – bývá posuzována psychologem (odolnost proti stresu, komunikativnost, aj.). Při psychologickém vyšetření se využívá různých diagnostických metod jako jsou např. analýza životopisných dat uchazeče, laboratorní psychologické vyšetření s použitím speciálních psychodiagnostických metod, pozorování uchazeče v průběhu tohoto vyšetření, rozhovor s uchazečem. Výsledky těchto vyšetření se zpracovávají obsahovou analýzou, která je završena zprávou o psychologickém vyšetření. Ta obvykle obsahuje data jako základní osobní údaje o pracovníkovi, podstatné životopisné údaje, shrnutí výsledků psychologického vyšetření, zejména dat o specifických vlastnostech a předpokladech pracovníka, doporučení týkající se další práce s ním.
c) odborná způsobilost – posuzována odborníkem v oboru, případně nadřízeným (praxe, zkušenosti uchazeče a schopnost jich použít) d) morální a občanská bezúhonnost (existuje-li zápis v trestním rejstříku, je pro uchazeče značně nesnadné nalézt uplatnění mimo sektor fyzických prací). Celkově je třeba si uvědomit, že fyzicky náročná práce klade na pracovníka značné nároky fyzické, ale psychické nároky jsou zde zanedbatelné. Oproti tomu psychicky náročná práce vyžaduje silnou psychickou způsobilost (z klinického hlediska ‚duševní zdraví‘) a fyzické nároky nejsou zásadně rozhodující. Pokud uchazeč vyhovuje ve všech zmíněných směrech, velmi důležitým a často rozhodujícím bodem posouzení jeho pracovní způsobilosti je morální profil. Tato složka se nelehko posuzuje, neboť uchazeč může svůj skutečný morální profil velmi lehce zatajit a předstírat morální kvality (např. loajálnost), které u něj ve skutečnosti neexistují."