"I. Vývoj managementu na konci 20. století
( Moderní management )

Management na konci 20. století je charakterizován jako určité umění cítit. Při tomto cítění se využívá především všech vědeckých poznatků, vědeckých disciplín a v neposlední řadě, manažerské intuice a zkušeností. Období tohoto managementu se časově ohraničuje od 80. let 20. století. Ve 40. až 80 let vzniká mnoho manažerských směrů, a jak jsem se dočetl na internetu, tak je toto období nazýváno manažerskou džunglí.
Projevuje se snaha o širokou spoluúčast zaměstnanců na řízení a vytváření partnerských vztahů v podnicích.

Charakteristické rysy:
a) převažuje nabídka nad poptávkou, tzn. přechod od trhu dodavatele k trhu zákazníka
b) zvýšený důraz na zakázkovou výrobu, zvyšuje se náročnost na řízení výroby – růst nároků na kvalifikaci zaměstnanců a hledání nových zdrojů úspor času
c) role zemědělství ustupuje a zvyšuje se úloha high technologies
d) hlavním kapitálem se stává intelektuální kapitál
Dělení intelektuálního kapitálu podle Sveibyho:
1) kapitál lidský – schopnost pracovníků
2) kapitál strukturální – patenty, licence, software
3) kapitál zákaznický – loajalita zákazníků, budování dobrých vztahů
e) upozorňuje se na význam ochrany životního prostředí
f) objevuje se ekonomická nerovnováha ( období ekonomické nestability )
g) projevuje se vliv globalizace

Představitelé managementu na konci 20. století
Philip Kotler – je autorem mnoha publikací o marketingu
Michael E. Porter – soustřeďuje se na strategický management, v němž spatřuje konkurenční výhodu
Tom Peters, Robert Waterman – vydali knihu pod názvem „Hledání dokonalosti“, ve které zobecňují rysy dokonalosti podniku, tyto rysy jsou získány z analýz dlouhobě úspěšných amerických podniků
Osm rysů dokonalosti podniku:
1) aktivní jednání


2) být blízko zákazníkovi
3) přiměřená samostatnost rozvíjet podnikavost
4) zvyšovat produktivitu prostřednictvím lidí
5) podporovat motivační hodnoty systému firmy
6) držet se toho, co firma umí a zná
7) jednoduchá organizace a málopočetný štáb pracovníků
8) řízení s přitaženou a volnou uzdou

James Champy, Michael Hammer – vydávají knihu „Radikální proměna firmy- Reengineering“, kde se věnují aplikaci radikální proměny firmy v praxi

Reengineering - cílem je být lepší
- zásadní a radikální přestavba ( redesign ) podnikových procesů, za účelem skokového zdokonalení výkonnosti v prostředí společnosti a znalostí se zaměřením na procesy ( např. zlepšení kvality, zkrácení výrobních časů, snížení nákladů, zvýšení produktivity )

Úrovně reengineeringu:
1) WPR – work process reengin ( změny v části podniku )
2) BPR – business process reengin ( změny v celém podniku )
3) TBR – total business reengineering ( změny se dotýkající i okolí podniku, zvláště dodavatelů, ale i odběratelů )"

Vzdělávací centrum AZ Smart, profesní vzdělávací program Bachelor of Business Administration - Economy and Law.
Součástí práce je tabulka.