" Rozkládá se mezi Kazachstánem a Uzbekistánem.
 Vzniklo před 10 tisíci lety.
 Spojení řek Amudarja a Syrdarja v aralské propadlině (vznik pozdním pliocénu).
 Vytvoření 4. největšího jezera 66 900 km2.
 Počátkem 50. let >> okolní pouště se staly celosvětovým zdrojem produkce bavlny.
 1954 prvním kanálem začala být odvodňována voda místo do jezera na plantáž.
 Systém kanálů byl až přehnaně předimenzovaný.
 Závlahy v horkém podnebí vedly k zasolování půdy >> snižování závlah.
o Nakonec však k zabránění zasolení nedošlo.
 Řeka Syrdarja na dolním toku zcela vyschla.
 V období 1966 – 1993 pokles hladiny jezera jenom.
 Oblast aralského jezera byla velmi příznivou pro rybolov.
 Na počátku 60. let zaměstnával rybolov a následné zpracování ryb téměř 60 tisíc lidí v regionu.
o V 70. letech pokles až o 80%.
 Z pěstování bavlny se přešlo rýže.
 Průměrná doba života oblasti jezera je 59 let.
 Roste větrná eroze – zasolování a degradace okolní půdy.
 Problémy dýchacího ustojí.
 Od roku 1980 se zvýšil výskyt anémie šestsetkrát.
 Slané mlhy a deště způsobily, že se tuberkulóza stala běžnou nemocí.
 Vítr neroznáší jen sůl ale také toxické látky, které byly používány k pěstování bavlny.
Následky
 Bylo ovlivněno i klima a velikost jezera ochlazovala ovzduší a průměrná teplota vzrostla až o 6°C.
 Tím se ještě urychluje vysychání a z jezera se pomalu ale jistě stává poušť.
 Republiky, které po rozpadu SSSR aralskou katastrofu zdědily, se snaží o její likvidaci od roku 1992.
 Byly vynaloženy více, než 2 miliardy US, ale v podstatě se to nikde neprojevilo.
 Stupeň nezvratných změn byl už ale podle studií překročen a v současnosti se bojuje o to, aby jezero postupem času úplně nezaniklo."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ