"Hugo Victor (1802 – 1885)

Francouzský básník, dramatik, prozaik a esejista. Autor klasicistních a romantických básní. Předmluvou k dramatu Cromwell, která se stala manifestem romantismu, si záhy získal vůdčí postavení v romantickém hnutí. Jeho koncepce divadla se dovolávala v duchu romantické svobody umění (tzn. formy, témat a jazyka) a požadovala míšení tragična a komična, krásy a ošklivosti, vznešenosti a grotesknosti a zjednodušení psychologie. Po vydání satirické sbírky
Les Châtiments (Tresty), která ostře útočila na Napoleona III.
Odešel do exilu. Po dvaceti letech se vrátil zpět do Francie, kde byl jeho návrat bouřlivě oslavován. Psal tradiční historické romány, jejichž originální kompozice spojuje různé tematické oblasti. Svým dílem obsáhl obrovskou oblast, snažil se vytvořit volný cyklus básnických sbírek, které by sledovaly myšlenkový vývoj lidstva. Tak vznikla filozoficky zaměřená
Legenda věků (inspirovala J. Vrchlického aj. s. Machara).
Chrám matky boží v Paříži – je rozsáhlým romantickým románem, který se odehrává v 15.století v katedrále Notre-Dame. Ta spojuje osudy několika lidí.
Bídníci - představují jakousi analýzu okraje společnosti. Hlavním hrdinou je galejník Jean Valjean, který se stane váženým občanem.
Dělníci moře - podobenství o rybářích a moři
Devadesát tři - ukazující konec francouzské revoluce. Oba dva poslední romány jsou však už na přechodu k realismu a nalezneme v nich řadu realistických prvků.
Básnická tvorba se vyznačuje uměleckou všestranností (lyrika, epika, satira, ódy, balady). Hugo patří mezi největší postavy světové literatury, které výrazně ovlivnily její pozdější vývoj a tendence."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ