"Postavy:
 Filip Dubský je starosta malé písecké obce, který si zakládá na tom, že má množství polností a nashromážděného majetku, díky čemuž se i mezi sedláky těší velké oblibě a váženosti. Je to však typicky tvrdohlavý, omezený a neústupný sedlák, kterému chybí vzdělání i zkušenosti s „vnějším“ světem.
 Marie Dubská představuje pro svého manžela jakousi protiváhu a doplňuje jej. I když se jedná jen o vedlejší postavu, její charakter je dobře propracovaný, do manželství přispívá svým selským rozumem, prozřetelností, chápavostí a organizačními schopnostmi, díky čemuž má vliv i na místní radní. Ona i její muž však uvnitř sebe skrývají smutek ze ztráty staršího syna, který byl zabit ve válce daleko od domova.
 Václav Dubský je postavou, která přibližuje nastupující sedláckou generaci a i on je především velmi tvrdohlavý. I přes lásku k Verunce není ochotný ustoupit ze své provokace a stojí si na svém, přestože jeho rozhodnutí není dostatečně promyšlené.
 Petr Dubský ukazuje naopak staršího člena sedlácké rodiny, který už ztratil svou výbušnost i tvrdohlavost, přestože ještě stále si rád užívá života jako správný sedlák. Stáří mu však vzalo sílu a zkušenosti nabídli poznání, že je třeba přemýšlet hlavou, aby dosáhl svého.
 Jakub Bušek je dalším z bohatých sedláků, kteří vynikají svou pyšností a nadutostí, ale už nevidí nikam dál. Když urazí Bláha jeho ješitnost tím, že se prohlásí za vzdělanějšího člověka, protože procestoval s regimentem část Evropy, nedokáže se přes takovou pravdu přenést a veterána přestat nenávidět.
 Verunka Bušková je mladá selská dívka, která stále věří ve šťastné konce a lásku, ale je příliš ovlivňována selskými stereotypy a svým paličatým otcem, na jehož rozhodnutích nemůže nic změnit. Není na ní patrné nic z vlastností, které má mít správná selka – zatím jí chybí znalost zákulisních intrik i neústupnost při obraně domácího krbu.
 Valentin Bláha je poctivý člověk, jehož chování není ovlivňováno selskou nabubřelostí a strachem o majetek. Na rozdíl od venkovanů uznává jiné hodnoty, které získal při válečných bojích i cestách s armádou. Umí se díky tomu orientovat ve společnosti a přizpůsobit různým poměrům, nad kterými si zachovává nadhled, což není venkovanům vždy úplně po chuti.
 Josef Habršperk se nám představuje jako vesnický švec, jeho osud však nebyl vždy spojený jen se vsí, ve které žije. Jako tovaryš vandroval po říši a díky tomu i on vidí dál, než za hranice své usedlosti. Zachovává si vtip, navíc mu nechybí rozvaha a víra ve šťastné konce, dobráctví.
 František Fiala ukazuje špatného, pokryteckého sedláka, který zneužívá svého postavení a styky se sousedy k tomu, aby získal místo ponocného. Právě sázka na vesnickou omezenost se mu ale moc nevyplatí, na jeho vypočítavost přijde světaznalý Bláha a s Habršperkovou pomocí si obstará také důkazy, kterými jej usvědčí.
 Kristýna Fialová je další ženských postav ve hře, která může zaujmout svým chováním. Je to sice jen malé dítě, ale ukazuje, jak s nimi snadno rodiče dokáží manipulovat pro svůj prospěch a zneužít je, aniž by se dokázali jakkoliv bránit.

Vypravěč, autorský přístup a záměr
Drama je rozčleněno do replik jednotlivých postav, které jsou doplněny scénickými poznámkami. Každé dějství je uvedeno popisem scény psaným kurzívou.
Autor vytváří průkopnický obraz soudobé společnosti a na půdu Národního divadla přivedl poprvé hru z vesnického prostředí. Právě kvůli aktuálnosti a malé snaze skrývat veškeré negativy reálného života však kritika přijala dílo s rozpaky.
V knize jsou využity slohové postupy: prostě sdělovací, vyprávěcí a popisný.

Forma řeči
Autor pracuje především s dialogy, které se snaží co nejvíce přiblížit vesnickému prostředí. Postavy promlouvají s humorem a ostrým vtipem. "

Důležité informace jsou v textu tučně zvýrazněny.