"Lidská společnost prochází v pravidelných intervalech vývojovými změnami. V minulosti bylo hodně důležitých změn, například vznik industriální společnosti, nebo následný nástup průmyslového věku. Dá se říci, že změna, v které se lidstvo nachází na přelomu 20. a 21. století je klíčová a ukazuje kvalitativní posun v životě lidí. Je to vývojový posun společnosti do období, ve kterém informace představují nejdůležitější zboží.
Mezi významné tendence patří i trend stárnutí lidí. „Prodlužující se věk a rostoucí míra zdravotní péče, spolu s ubýváním manuální práce způsobují, že člověku po opuštění světa práce, který představoval jeho ekonomický aktivní období života, často zůstává relativně dlouhé životní období, které může aktivně prožít. Z důvodu poklesu porodnosti, především v ekonomicky vyspělých zemích, stoupá počet osob staršího věku, a proto se této kategorii začíná věnovat zvýšená pozornost. Skupina, kterou tito lidé tvoří, v sobě skrývá obrovský potenciál ve směru dalšího vzdělávání, seberealizace ve volnočasových činnostech aktivního životního stylu“. (Phdr. Kristína Miklašová, 2/2010)
Statistici už několik let varují, že obyvatelstvo země stárne. Stárnutí se stalo nejdůležitějším fenoménem demografického vývoje ve světě.

Základní principy života starších lidí jak je doporučila Organizace spojených národů:
Nezávislost – starší lidé potřebují přístup ke službám a péči, mít možnost pracovat nebo zajištěn příjem. Mít přístup k dalšímu vzdělání. Potřebují bezpečné životní okolí a možnost být doma co nejdéle
Zúčastněnost – tento okruh principů zahrnuje rozhodování, šíření poznatků, sociální činnost, zakládaní hnutí a sdružení starších občanů
Péče – vztahuje se na problémy rodiny a péči společnosti, přístup k zdravotnickým, sociálním a právním službám apod.
Seberealizace – požaduje, aby senioři měli příležitosti pro plný rozvoj svého potenciálu, přístup ke vzdělávacím, kulturním, duchovním a rekreačním možnostem společnosti.
Důstojnost – principy důstojnosti se týkají problémů vykořisťování a fyzického nebo duševního zneužívání, slušného zacházení a neposuzování dle ekonomického statusu.

Výzkum životního stylu seniora 21. století
PhDr. K. Miklašová se rozhodla pod odborným vedením doc. Rozálie Cornaničové provést výzkum s názvem Zjišťování trávení volného času seniorů. V první řadě se snažila zaměřit na aktivní důchodce. Cílová skupina byly osoby starší 60 let, které už odešly z pracovního procesu do penze a pobírají důchod. Oslovovala je náhodně, pomocí dotazníku, který obsahoval několik tematických okruhů, a v těch vytýčila hypotézy.
Dotazník vyplnilo 100 respondentů, interpretace výsledků byla shrnuta do několika hypotéz.
Výzkum potvrdil to, co je uvedeno v odborné literatuře, že současným trendem je aktivní prožívání stáří.
„Lidé stárnou. Touto větou jsem náš příspěvek začala. Přesto, že jde o fakt, o kterém bychom na první pohled netvrdili, že je pozitivní, na základě prostudované odborné literatury a realizovaného terénního výzkumu můžeme konstatovat změny týkající se života seniorů. Pro nás jako andragogy je nejvýznamnější to, že dnešní senioři jsou lidé aktivní, plánující si svůj další rozvoj a osobní růst a jsou ochotní se dále vzdělávat“. (Phdr. Kristína Miklašová, 2/2010)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ