"Ve starších pojetích procesu osvojování jazyka dětmi se soudilo, že počátek dětské řeči začíná tehdy, když dítě začne produkovat první slova, která jsou srozumitelná dospělým. Počátek vývoje dětské řeči ale nelze spojovat jen s vyslovováním prvních slov. Je nutné klást tento proces již do nejranějších období života. Narozené dítě již dokáže odlišit lidskou řeč od jiných zvuků a proto se už na malé novorozeně musí mluvit. Dítě díky tomu zjišťuje, že lidská řeč nese určitý obsah. Dnes je již v psycholingvistickém bádání všeobecně uznáváno, že počátek lidské řeči nastává nejen v prvních hodinách po narození, ale již v prenatálním období, kdy dítě vnímá zvuky.

Je prokázáno, že již v období těhotenství dochází k určité komunikaci mezi matkou a nenarozeným dítětem, což znamená, že osvojování jazyka má vývojový charakter již v prenatálním období. Lidský plod je schopen v nitroděložním prostředí rozeznat lidský hlas, z čehož usuzujeme, že tato sluchová zkušenost může významně usnadňovat vnímání řeči po narození.

Od 5. měsíce plod reaguje na tlak a zvukové podněty. V průběhu těhotenství dochází ke specifické komunikaci mezi matkou a dítětem. Lze rozlišit dva druhy komunikace. Z hlediska fyziologického probíhá přímá komunikace skrze společnou krev. Například pokud matka zažívá stresovou situaci, zvyšuje se hladina adrenalinu v oběhové soustavě matky i plodu. Dále probíhá smyslová komunikace, která se uskutečňuje změnami poloh, masírováním břicha a nebo vnímáním hlasu matky. Plod dokáže reflexivními pohyby a záškuby reagovat na zvuk, rozlišuje zvuk přicházející zevnitř těla matky a zvuky z vnějšího prostředí, především hlas matky. Navíc matka reaguje emocionálně na jeho spontánní pohyby a její emoce opět ovlivňují dítě.

Díky novým audio technologiím jako jsou miniaturní mikrofony, je možné zaznamenat zvukové prostředí dítěte uvnitř dělohy. Svět uvnitř je obohacen o šum, zvuky matčina trávení, dýchání a tlukot srdce. Zvenčí k němu pronikají ostré zvuky vyšší frekvence, hudba a především specifický hlas matky. Hlas otce bývá nižší a proto je pro plod oproti ostatním zvukům méně výrazný, ale má také svou vlastní melodii a rytmus, na které si může plod zvyknout a později mu dávat přednost před jinými podněty.

Bylo provedeno několik výzkůmů zabývajících se touto tématikou. Byla potvrzena existence prenatálních komunikačních zkušeností s nimiž se děti rodí. Například bylo zjištěno, že již tři dny staré děti dokáží rozpoznat hlas matek. Což je zdůvodněno tím, že se s ním pravidelně setkávají již před narozením."