"Pokud chceme více porozumnět aktuální problematice svobodného slova ve světě dnešních moderních technologií a masmédií, máme-li rozpoznat blížící se hrozby a nahlédnout do prostoru sociologických problémů, musíme nejprve pochopit pravdu a svobodu v dnešním i minulém kontextu. Měli bychom proniknout do tajů rétoriky, poznat, jaký vztah panuje mezi argumenty a pravdou. A také, kdy se dá říci, že dvě dané věci jsou dvěmi stranami téže mince.
Lidstvu byl dán neobyčejný dar myšlení a mluvení, který dokáže v širších souvislostech mnohé prozradit o charakteru člověka. Pojem řeč nebo-li rétorika pochází ze starořeckého slova retra a latinského slova oratio. Proslov, literární projev, který může být ústní nebo písemný, či veřejná řeč, jsou tedy, jak jistě všichni víme, rétorickou formou reprezentující text, jenž je určený k veřejnému pronesení. Hlavním účelem všech projevů je plně zaujmout shromážděné a důležitým cílem je přesvědčit naslouchající posluchače či čtenáře o pravdivosti slov a pronášených argumentů. Dobře sestavený veřejný proslov se může stát polovičním úspěchem každé důležité akce, správně volená slova vždy pomáhají roznítit v lidech plameny nadšení, které je tolik potřebné k jakékoliv činnosti. Přesvědčení by mělo vždy vycházet od srdce a nebýt tvořeno pouhou touhou po manipulaci s ostatními. Sebelepší myšlenky a nápady, podané však nezáživným, nepřesvědčivým a nudným stylem, nemají totiž velkou šanci na úspěch. Ohnivé věty vychvalující všednosti a zbytečnosti mohou naopak mnohem lépe upoutat pozornost publika. Nejde tedy jen o důvěryhodnost obsahu projevů, ale také o srozumitelnost a způsob prezentace. Například výsledný dojem z dokonale připraveného veřejného proslovu může být narušen, je-li pronášen špatným řečníkem. I v 21. století bychom si mohli vzít ponaučení z důsledností a pečlivostí, s jakými tvořili texty orátoři a logografové v dobách starého Řecka a Říma. Zůstává otázkou, zda mimo uměleckého cítění dbali v rétorice také na pravdivost. To se s určitostí nedá říci.
„Co je to pravda?“
Tento problém v latinském znění: „Quid es veritas?“ tížil již před dvěma tisíci lety i svědomí Piláta Pontského v Janově evangeliu verš, 18,31. Odpověď se skrývala ve slovech Ježíše Nazaretského: „Já jsem cesta, pravda a život,“ úryvek z Bible, Jan 14,6. Pravda je filozofický pojem, který označuje shodu mezi argumentem, tvrzením a realitou, skutečností. Přibližme si její podstatu několika významnými citáty: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“ řekl exprezident České republiky, Václav Havel. Doplnit by ho snad mohla slova Jana Masaryka - syna první hlavy československého státu Tomáše Garrigua Masaryka: „Pravda vítězí, ale dá to fušku.“ Silný dojem v nás však nechá i věta Jana Jadrného: „V pravdě je více odvahy než ve lži.“ Výrok: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“ od nacistického válečného zločince Josepha Goebbelse zůstává hrozbou, neboť hranice mezi pravdou a lží jsou skutečně velice tenké. I argument Gallilea: „A přece se točí!“ byl ve středověku pokládán za lživý a dnes je pravdivý a pravdy, učené a vštěpované před sametovou revolucí vnímáme nyní jako nabubřelé lži a výmysly. Stejně tak si nemůžete být stoprocentně jisti, že pokud uslyšíte zítra nějakou veřejnou řeč, že bude opravdu pravdivá. Měla by být, vždyť je svoboda projevu, ale… jak vlastně poznat skutečnou pravdu? Lež jedné skupiny lidí vnímají druzí opačně a neshody v názorech vytvářejí důvody například pro války v Izraeli, Iráku apod. Pravda asi není jen černobílá. Kolik svobodných názorů, tolik může být i barevných odstínů, které ale nezaměňujme s úmyslným přibarvováním, jenž pak vede k úplnému zkreslení informací. Není zbytečné veřejně vykládat lži, když můžeme svobodně vyjádřit pravdu? Nebo volnost projevu umožňuje i tak trochu svobodně lhát? Každá velká lež však časem donutí spící pravdu k probuzení. A jak zabránit lžím, pomluvám, nepravdivostem, když panuje svoboda v projevu? Škoda, že si něčeho tak cenného nedokážeme více vážit. Anebo je to tím, že stále toužíme po něčem, co nemáme, nebo mít nemůžeme a jakmile to pracně získáme, už to pro nás ztrácí smysl?"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ