"Učení, poznání, vědění – význam těchto slov každý z nás dobře zná, a proto nám připadají často obyčejná a hlavně samozřejmá. Ale hloubka jejich pravého smyslu je tak dalekosáhlá, že nás občas nutí k širšímu zamyšlení a předkládá nám některé zajímavé otázky. Co doopravdy myslíme slovním spojením dobré vzdělání a jak se v různých dobách měnily a vyvíjely podmínky pro nauku? Uvědomujeme si omezenou dostupnost učení ve vzdálených zemích nejen dnes, ale převážně v časech minulých? Proč bývala výuka odpírána ženám, ačkoliv vynikaly stejnými schopnostmi jako muži? Je vůbec pravda vše, co se učíme? Kolik důležitých informací a poznatků z dávných civilizací odplulo zpět proudem času do zapomnění minulosti a zůstalo pohřbeno pod nánosem prachu dějin? Proč určitá období v naší historii stranila učenosti? Jak nejlépe získat potřebné znalosti a je vůbec možné dosáhnout absolutního dokonalého vzdělání? Zkusme alespoň částečně zapátrat v mysli a sestavit odpovědi na některé z těchto otázek.
Co je vlastně vzdělání? Pod tímto slovem se skrývá souhrn znalostí a vědomostí, které získáváme po celý život; z pohledu sociálních věd při každé ze tří lidských činností, jimiž jsou hra, učení a práce, zejména však při učení. Položme si otázku, k čemu vzdělání slouží a proč je tak důležité? Ukazuje cestu vedoucí pryč z nevědomosti a slouží lidstvu jako velmi potřebný kompas, který určuje další směr našich kroků, jak naznačuje samo latinské slovo pro vzdělání: educare. Pochází z kořenů slov znamenajících „vedení vpřed“. Je zcela jisté, že ať už úmyslně či nevědomky, pomalu nebo rychle, rádi či neradi, kráčíme po stezce, kterou nám náš kompas – vzdělání ukazuje. A děje se tak od prvopočátku lidských dějin, přestože se pohled na vědomosti postupem času měnil spolu s námi. Vždyť krátce poté, co naši dávní předci opolidé slezli ze stromů, se stal šamanem nebo kouzelníkem (tedy tím nejvzdělanějším v rodě) ten, kdo uměl třeba nejlépe chřestit bukvicemi. Proč? Naučil se něco jiného než ostatní, a tak upoutal jejich pozornost. Ovšem řekněme si na rovinu, kdo by vás dnes zaměstnal kvůli tomu, že umíte vyloudit zvuky na plody buku lesního?! Znamená to, že zde vždy byl určitý typ vzdělání úměrný své době a v proudu let se rozšiřoval a vylepšoval, čili že samo vzdělávání tvoří část kulturní evoluce lidí. Tohle je však jen jeden z názorů. V roce 1994 řekl Dieter Lenzen – prezident Freie Universität Berlin, „... že vzdělávání začalo buď před miliony let, nebo v roce 1770. … “ Co tak významného se událo tento rok? V Německu v Halle založili první katedru pedagogiky. Naznačuje tím snad Lenzen, jak tvrdí editoři internetové encyklopedie Wikipedie „...že vzdělávání jako věda nemůže být separováno od vzdělávacích tradic existujících předtím...“?"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ