"PROBLEMATIKA KÁCENÍ TROPICKÝCH PRALESŮ

Mizení tropických deštných pralesů, domova pro více jak polovinu živočišných druhů na Zemi, je zřejmě nejvíce patrná ekologická pohroma, které čelíme. Každým rokem je zničena oblast tropických pralesů, která je větší než velikost státu New York. Toto způsobuje masivní vymírání živočišných druhů. Mnoho vědců věří, že současné kácení tropických pralesů ve velkém měřítku způsobuje oteplování Země a to může mít za následek zvýšení mořské hladiny a záplavy největších přístavních měst. A co víc, kultura a "místa pro život" mnoha miliónů lidí žijících v pralese jsou ničeny a ohroženy kácením a zabíráním půdy.

Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok". Je to jeden ze způsobů řešení jejich ekonomických problémů, díky mezinárodnímu zájmu kácet pralesy pro využití nerostného bohatství na území tropických pralesů.


CO JSOU TROPICKÉ PRALESY?

Tropické pralesy jsou lokalizovány v pásu okolo rovníku, celkově mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Tyto pralesy, nacházející se v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a Africe, jsou nejstarším kontinuálním ekosystémem na světě, některé jsou staré 100 milionů let. Přestože zabírají pouze 6% zemského povrchu, žije v nich nejméně polovina živočišných druhů na zemi (na světě žije 5 - 30 milionů druhů). Nejbohatší z tropických pralesů po biologické stránce jsou takové pralesy, které dosahují vysokých průměrných srážek. Největší takováto oblast leží v Amazonském regionu v Jižní Americe. Pouze v tropických pralesech nalezneme 90% primátů světa (mimo lidí), stejně jako 2/3 všech známých rostlin, 40% dravců a 80% hmyzu na světě. Na 10 ha deštného pralesa může růst více druhů stromů, než v celé Severní Americe. Mnoho z produktů běžně užívaných v moderní společnosti pochází z tropů. Mezi ty patří:

průmyslové produkty jako kaučuk, esenciální oleje a latex
potraviny jako banány, rýže, citrony, ořechy, čokoláda
léky

DŮSLEDKY KÁCENÍ PRALESŮ

Cena a důležitost tropických pralesů nemůže být jednoduše měřena ekonomickým pohledem podle toho, co produkují. Nejenže jsou jakýmsi "skladem" různých živočišných druhů a vědeckých objevů, tropické pralesy hrají životní roli v globálním a lokálním klimatu. Důsledky ničení pralesů zahrnují:

Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné plyny vpuštěné do atmosfery při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo reflektované ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosfery. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zon. (Nazýváno jako Greenhouse effect). Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z toho množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.

Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Tato znepokojující skutečnost znamená i úbytek důležitých zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin - produktů. Komplexní vztahy mezi živočišnými druhy, zejména v globálním měřítku, nejsou dokonale objasněny, ale někteří biologové přirovnávají každý ohrožený druh jako další nýt chybějící na letadle. Každý může jednoduše předvídat, jaké bude mít důsledky ztráta příliš mnoha nýtů.

Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály.

Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí jsou přímo ohroženi. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové centrální Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Jejich životní styl od lovce a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez ohrožení ekosystému po generace."