"1. Přečtěte si úryvek a odpovězte na otázky:
Psychologové se snažili odpovědět na otázku, čím se liší šťastní lidé od nešťastných. Zjistili, že to, zda se člověk řadí mezi šťastné či nešťastné, souvisí s tím, jakou přisuzuje hodnotu důležitým rozhodnutím ve svém životě. Pokud se rozhodovalo o nějakém závažném výběru v životě (volba školy, zaměstnání apod.) a lidé neměli možnost rozhodnutí aktivně ovlivnit (např. z velkého množství uchazečů byl vybrán jen jeden, ostatní se museli smířit s horší prací), šťastní lidé zcela automaticky snižovali význam pro ně nedostupné varianty, zatím co nešťastní lidé měli tendenci stále přemýšlet o nedosažitelné variantě a představovat si, jaká by asi byla.

Jiné výzkumy ukazují, že pocit štěstí je poměrně stabilní osobnostní charakteristika, nezávislá na životních událostech. Badatelé zkoumali úroveň prožívaného štěstí u dvou skupin lidí- výherců velké částky v loterii a lidí na vozíku po nehodě. S časovým odstupem půl roku od události se obě skupiny lidí v pocitech štěstí či neštěstí téměř nelišili.

Úkoly:
 V čem se podle úryvku můžou odlišovat šťastní od nešťastných?
 Ke kterému základnímu typu emocí pocit štěstí náleží?
 Zařadili byste sami sebe spíš mezi lidí šťastné nebo nešťastné?
 Diskutujte o tom, proč mají vnější události na pocitech štěstí jen malý vliv. Co považujete vy sami za podstatné pro to, aby se člověk cítil šťastný?

2. ukázka
Doktor Strauss mě opět navštívil. Neotevřel jsem a řekl jsem mu, aby odešel. Chci, aby mě nechali na pokoji. Jsem teď opět nedůtklivý a vznětlivý. Je těžké nepřemýšlet o sebevraždě. Pořád si říkám, jak jednou tenhle deník bude důležitý.
Je to divný pocit, vzít si do rukou knihu, kterou jste si ještě před několika měsíci s potěšením přečetli, a objevit, že si to nepamatujete. Vzpomínám si, jak úžasný se mi zdál John Milton, ale když jsem teď listovat ve Ztracené ráji, vůbec jsem tomu nerozuměl. Tak jsem se rozčílil, že jsem knihou mrštil o podlahu. Musím se pokusit zachovat si alespoň něco z toho, co jsem se naučil. Pane Bože, prosím Tě, neber mi to všechno.
Daniel Keyes: Růže pro Algernon.
ÚKOLY:
 Popište, jaký pocit ve vás deníkový zápis Charlieho vyvolává.
 Společně sepište emoce, které se objevují v úryvku.
 Jak jinak mohl Charlie reagovat, než házet knihou?

EMPATIE
• Vcítění se do druhých lidí (umím odhadnout, jak se cítí ostatní lidé)
• Chápání vlastních emocí (cítím tomu, co se děje v mém nitru)
• Vyjadřování vlastních emocí (umím dát sociálně přijatelným způsobem najevo, co cítím, emoce nepotlačuji)
• Regulace nálady (dokážu ovládat své nálady, neobtěžuji s nimi okolí)
• Schopnost řešení mezilidských konfliktů (často řeším konflikty kamarádů, navzájem je usmiřuji)
• Laskavost, přátelství a úcta (vážím si druhých, jsem s nimi rád v kontaktu, přátelství je pro mě důležité)

1- perfektně mě vystihuje 2- spíš mě vystihuje 3- nemůžu se rozhodnout 4- spíš mě nevystihuje 5 – vůbec mě nevystihuje"

Vimperk