"Historie a právní úprava účetnictví

- 4 500 let př. n. l. již existovala určitá forma vedení účetních knih (Egypt, Řecko, Řím)
- 13. – 14. st. v Itálii se odehrál nejvýznamnější pokrok – spojovala se zde významná
střediska Evropy => rozvoj obchodu, bankovnictví, růst firem
- Luca Pacioli
matematik, mnich, „otec účetnictví“
v r. 1494 v Benátkách vydává knihu Vše o aritmetice, geometrii, poměrech a úměrách
1. kapitola je prvním publikovaným popisem podvojného účetnictví v historii, který se stal
modelem vedení úč.knih až do 18. století
Kapitola obsahovala 3 knihy:
1. Memorial – popis operací
2. Deník – operace se rozdělují na debet (MD) a kredit (D)
3. Hlavní kniha – obsahuje konkrétní účty, do nichž se podvojným zápisem účtují operace
uvedené v deníku
- 18. a 19. st. – rozvoj účetnictví podle země:
• anglická forma – přílišná podrobnost hlavní knihy (denní záznamy nákupu, prodeje, výroby…..)
• německá forma – charakteristické tzv. sborníky ( seskupování operací podle stejných položek a úhrn se zapsal na účet hl. knihy
• francouzská forma – podrobné deníky se shrnují do sborníků a obraty se zapisují do hl. knihy
• americká forma – tzv. tabelární – spojuje deník a hl. knihu do jediné (nepřehledné) – blíží se naší daňové evidenci (DE)
- propisovací forma – používala se vedle tabelární, zápis v deníku i knize vzniká propisem
(Rufovo účetnictví)
- současnost – počítačové zpracování účetnictví umožňuje účtovat relativně snadno a
velmi rychle s účinnou kontrolou správnosti, umožňuje velké množství různých
výstupů pro potřeby podnikatelů, kontroly, analýzy apod.


Právní úprava účetnictví

1. Zákon o účetnictví č. 563 z r.1991 Sb.a jeho pozdější platná znění
- je zákl.předpisem pro vedení účetnictví, respektuje požadavky direktiv Rady evropské unie
- definuje účetní jednotky tj. osoby, které se řídí zákonem o účetnictví
- definuje předmět účetnictví a účetní období tj. 12 nepřetržitě po sobě jdoucích
měsíců – toto období se může shodovat s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem
- stanoví zákl.povinnosti při vedení účetnictví a při používání úč.metod jako je oceňování,
odpisování apod., včetně pokut za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem
- definuje úč.knihy, jejich otevírání, uzavírání, účetní doklady
- definuje směrnou účtovou osnovu
- stanoví základní požadavky na obsah účetní závěrky a její zveřejňování
- právně zakotvuje účetní zásady (8), společné principy (úplnost, průkaznost, správnost)
tzn. povinností vyplývající ze zákona o účetnictví je vést účetnictví:
• úplně - zaúčtovat všechny účetní případy týkající se účetního.období
- (podle zákona o dani z příjmu existují výjimky)
• průkazně - úč. případy a úč. zápisy musí být doloženy účet. doklady
• správně - dodržovat zákony (zák. o účetnictví, obchodní zákoník…..)

2. Vyhlášky MF
- opatření vydaná Ministerstvem financí ČR – společně se zákonem o účetnictví vytvářejí
právní rámec
- upravují účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek
- podnikatelských subjektů se týká vyhl.č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o účetnictví např. rozsah účetní závěrky pro podnikatele a obsahové
vymezení položek účetní závěrky

3. České účetní standardy
- poskytují podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování

Další předpisy, které musí účetní jednotky v praxi využívat:
Obchodní zákoník – stanoví např. povinnost uložení úč. a dalších listin do OR
Daňové zákony - zákon o daních z příjmů, zákon o DPH, zákon o rezervách, zákon o CP
zákon o cestovních náhradách aj.
- průběžné změny a opatření jsou publikovány ve Finančním zpravodaji"