"Snímek 4:
Některé jevy spojené s elektromagnetickým zářením se dají vysvětlit pouze vlněním, jiné pouze za předpokladu, že světelná energie se šíří v kvantech energie.
Snímek 6:
Elektromagnetické spektrum (někdy zvané Maxwellova duha) zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek. Elektromagnetické záření o vlnové délce λ (ve vakuu) má frekvenci f a jemu připisovaný foton má energii E. Vztah mezi nimi vyjadřují následující rovnice (1) a (2) kde c je rychlost světla (3×108 m/s) a h = 6,6252 × 10−34 J.s = 4,1 μeV/GHz je Planckova konstanta.
Přestože je dělení celkově přesné, může občas dojít k překryvům sousedních typů. Například některé záření gama může mít delší vlnovou délku než některé rentgenové záření. To je možné proto, že záření gama je jméno pro fotony vzniklé při jaderném štěpení a jiných jaderných a procesech, zatímco rentgenové záření vzniká jako brzdné záření či charakteristické záření elektronu. Překryv tu tedy nastává proto, že paprsky určujeme dle původu a nikoli dle frekvence.
Největší vlnovou délku mají – radiové
Největší frekvenci mají – gama
Největší energii fotonů – gama
Snímek 8/9: Rádiové vlny
Hranice mezi mikrovlnami a rádiovými vlnami není přesně stanovená a v různých schématech je různá. V tomto textu budeme za hranici považovat hodnotu 15 cm. Rádiové vlny jsou v tomto smyslu tedy všechny elektromagnetické vlny s vlnovou délkou delší než 15 cm, tedy i metrové vlny, dekametrové nebo kilometrové.
Rádiové vlny vznikají mimo jiné v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. V astronomii v rádiovém oboru září výtrysky z černých děr a jiných objektů, molekulární a prachová mračna i mnoho dalších zdrojů.
Rádiové vlny slouží především k přenosu zvukových, obrazových a dalších informací. Využívají se od konce 19. století při radiotelegrafickém a od 20. let minulého století i při rozhlasovém vysílání. Rozhlas využívá čtyř vlnových délek rádiových vln - dlouhé, střední, krátké a velmi krátké (FM). Rádiové vlny slouží i k televiznímu přenosu; používají se kratší vlnové délky než u rozhlasu. V nejbližších letech budou mít všechny televizní signály digitální podobu. Rádiové vlny s nejkratší vlnovou délkou (0,1 m - 1 mm) využívají radary,
satelitní televize, mobilní telefony, přístroje GPS, mikrovlnné trouby a další zařízení.
Podstatná část rádiových vln prochází zemskou atmosférou, radioastronomie se proto vyvinula po optické astronomii hned jako druhá v pořadí.
K nejznámějším mezníkům patří vlna s délkou 21 cm. Jde o přechod vodíku mezi stavy se shodně orientovaným spinem elektronu a protonu a opačně orientovaným spinem elektronu a protonu. Na této vlně je možné zobrazovat mlhoviny a chladná zákoutí vesmíru, kde je přítomen neutrální vodík. Na vlnové délce 600 metrů probíhá Morseova komunikace (vysílání záchranného signálu SOS). Vlnová délka 6 000 km odpovídá rozvodné síti o frekvenci 50 Hz."

Práce obsahuje obrázky a fotografie o rozsahu cca 2 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ